Skutečný příběh Zorra mstitele: Nebyl romantický hrdina, ale krutý, zlý zločinec

Zbojník, ochránce prostého lidu, který bohatým bral a chudým dával, bojovník za pravdu a proti bezpráví. Takový hrdina se dostal do lidových vyprávění mnoha kultur, později i třeba textů písní, literatury, nakonec na plátna kin a do televizích seriálů. Mezi nim je i charismatický mstitel Zorro. Černá maska skutečné postavy ale skrývala tvář nemilosrdného vraha…

Mexický lišák

Příběhy hrdinného Zorra jsou bezesporu smyšlené, stejně jako postava, kterou v roce 1919 vytvořil americký spisovatel Johnston McCulley. Jeho mstitel, šlechtic don Diego de la Vega oděný v černém, s černou maskou, na svém věrném koni a s kordem v ruce ochraňuje chudé a utlačované. Po sobě zanechává záhadné „Z“ – Zorro, což španělštině znamená liška, v jeho případě lišák. Jméno Zorro autor s největší pravděpodobností převzal z mexických pověstí o šlechetném zbojníkovi, který se postavil na stranu rolníků a původních obyvatel proti španělským dobyvatelům. Nicméně, inspirací pro McCulleyho příběhy o Zorrovi byla vyprávění o „hrdinských“ činech banditů v Bajo California v 50. letech 19. století, z období neklidných politicko-ekonomických a složitých společenských vztahů i vzrůstajícího počtu zlatokopů.

Pico

McCulleyho románový Zorro je bezesporu „klaďák“. I takový byl zpočátku skutečný Zorro, Salomón Maria Simeon Pico (1821-1860), který autora údajně fascinoval. Pico pocházel z významné rodiny, vlastnil velký ranč, kde žil se svou ženou a dětmi. Během mexicko-americké války bojoval v mexické armádě proti Spojeným státům. Po válce, kdy byl (dnes opět mexický stát) Baja California připojen k USA, Pico se stal banditou. Co přesně ho zavedlo na dráhu psance je opředeno mýty.

Nicméně v roce 1948 bylo při stavbě Shutterova mlýna objeveno zlato a vypukla zlatá horečka. Davy zlatachtivých Američanů se usadily i na Picově ranči, o který prý kvůli tomu přišel. V souvislosti se zlatou horečkou zemřela i jeho milovaná manželka. Pico se proto přestěhoval do okresu Santa Barbara, kde začal obchodovat s dobytkem a koňmi. Avšak přísahal, že smrt své ženy, která mu zemřela v náručí, pomstí. Msta nejspíš zahrnovala i ztrátu ranče. A tak začal, stejně jako Zorro, vést dvojí život.

Stal se vůdcem bandy, která kradla koně a v noci přepadávala, okrádala a zabíjela převážně Američany, kteří si na své cestě často vezli zlato na nákup dobytka. Ti mizeli beze stopy. Až po letech bylo v okolí stezky, kde banda „působila“, nalezeno mnoho koster s prostřelenými lebkami. V jedné z historek o Picovi se vypráví, že svým obětem uřezával uši. Ty pak nosil na krku v podobě hrůzného náhrdelníku.

Lump nebo romantický hrdina?

Zda byl Pico zbojník, který chudým dával, prameny neuvádějí. S největší pravděpodobností nakradené zlato chudým nerozdával. Předpokládá se, že mu prostě sloužilo k pohodlnému životu, na který byl zvyklý. Ač byl pro Američany prachsprostý bandita, pro místní byl hrdina, vlastenec, který bojoval proti americkým nepřátelům. Byl velmi oblíbený a stal se lidovým hrdinou. Kdokoli mu poskytnul úkryt a nikdy ho nikdo „neprásknul“. I americké úřady kvůli napětí, které mezi nimi a místními vládlo, přivíraly na Picovou bandou oči. Na popraviště ho údajně dostala vražda prostého Angličana, kterého Pico ubodal v hospodě v domnění, že je to „Yankee“. Popraven by zastřelením v roce 1860.

Zdroj: Youtube

Murrieta

McCulley, jak se předpokládá, propojil Picův příběh i s vyprávěním o Joaquinu Murrietovi Carrillovi (1829-1853), dalším lidovým mexickým hrdinou. O Murrietovi (psáno též Murieta nebo Murietta) coby historické postavě se ví jen málo, nicméně stal se Robinem Hoodem zlaté kalifornské horečky, o kterém vyprávějí legendy.

Dle nich byl Murrieta mírumilovný a úspěšný zlatokop a dobytkář ve středním věku. Banda amerických závistivých zlatokopů zbila a znásilnila jeho krásnou mladou ženu. Také mu zemřela v náručí. Poté byl on a jeho bratr falešně obviněni z krádeže muly. Bratr byl zlynčován, Murietta zbičován. Přísahal, že se za smrt své ženy, bratra i falešné obvinění pomstí. Dle bajacalifornského historika F. F. Latty shromáždil dobře zorganizovanou bandu, která zabila nejméně šest Američanů, kteří zlynčovali jeho bratra.

Murrietova banda zvaná pět Joaquinů se ale poté začala zabývat nelegálním obchodem s koňmi a přepadávat a zabíjet nenáviděné „bílé“ (americké) horníky ze zlatých dolů a osadníky. Údajně se tím mstil nejen za smrt své ženy, ale i mnoha nevinných Mexičanů. Zlato, které ukradl dával chudým. Spravedlivá odplata se ale tak nějak zvrtla, pomsta mu „zachutnala“, přeměnila se v zášť, kterou odnesli nevinní. Oblíbeným cílem Murrietovy bandy se stali neozbrojení a „krotcí“ čínští horníci. Do „hrdinských“ činů se tak vloudila rasová nesnášenlivost. Číňany zabíjeli pro potěšení, prostě jen tak. Bez důvodu je zastřelili nebo jim podřízli krk. Na jeho hlavu proto byla vypsána odměna. Údajně byl dopaden a zabit v roce 1853. Zpráva o jeho smrti je však sporná.

Pozn.: J. McCulley z úcty k americkým čtenářům nechal svého Zorra bojoval proti zkorumpovaným španělským (nikoli americkým) úřadům.