Největší zlatý poklad

V roce 1771 se na jednoho z Čechů usmála velká štěstěna. Chudý sedlák objevil největší zlatý poklad všech dob.


Poklad objevený v Podmoklech nad Berounkou byl skutečenou raritou. Sedlák, který ho nalezl navíc netušil, jakou cennost se mu podařilo objevit.

Obec Podmokly patří mezi nejstarší obce na Rokycansku a je součástí chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Jde o malou obec, která je domovem pouhých 250 obyvatel.

Z historického hlediska Podmokly na Berounsku ničím nevyčnívají. I proto nález chudého sedlkáka, který netušil, jak velký poklad donesl domů, zajistil tomuto místu patřičnou slávu.

Nálezce Jan Koch nalezl obrovské množství zlatých keltských mincí. Hmotnost nalezeného pokladu činila úctyhodných 50 kg.

Koch našel poklad zcela náhodou a ani po nalezení neměl tušení, co vlastně objevil. Zlaté plíšky vzal domů jako hračku pro své děti.

Lehce nabyl, lehce pozbyl

Až místní židovský obchodník Kocha upozornil, že plíšky, se kterými si hrají jeho potomci, jsou vzácným kelstkým pokladem.

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Nálezce Jan Koch se o svůj nález podělil také s místními lidmi. Ti rychle běželi k potoku, aby si sami zajistili dostatek.

Jak už to však bývá, zanedlouho poté se o pokladu dozvěděl také kníže Karel Fürstenberk. Ten všem, kteří zlatem platili v obchodem a hospodách, nařídil zlato ihned vrátit. Šlo o poklad na knížecím pozemku a tak se kníže rozhodl, že je jeho výhradním majitelem. Radost lidí z nabytého bohatství tak netrvala dlouho.

Lidem, kteří odmítali zlato vydat, hrozil kníže Fürstenberk žalářem a bitím. Začalo kruté vymáhání, kde nakonec nikomu nic nezůstalo. Jednoho vesničana, o kterém se domnívali, že skrývá zlato, drábové dokonce umučili. Odměněný tak nebyl ani nálezce pokladu. Vše, co získal, rychle ztratil. Knížecí drábové byli vysláni i k potoku, aby hledali další "schované" mince.

Rok 1771 byl typický chudobou a vzniklým hladomorem. Lidé dělali možné i nemožné, aby přežili. Dokonce pojídali kůru ze stromů. Přesto tehdejší chudoba vymýtila na 10% všech obyvatel země.

Nový majitel nalezeného zlata následně téměř všechny mince zničil. Rozhodl se, že je nechá přetavit na dukáty. Zlato tak zůstalo, historická hodnota keltského pokladu však tímto krokem upadla v zapomnění.

Zdroje: www.novinky.cz, www.ctidoma.cz, www.podmoklynadberounkou.cz