Ramsův roh nemá mezi ostatními kusy zlata žádnou konkurenci. Váží 263 gramů a měří 12 centimetrů. Nejcennější je však jeho struktura, která připomíná dráty. Ve skutečnosti jde o krystaly. Jeho cena je tak závratná, že ji odborníci odmítají z bezpečnostních důvodů sdělit.
Unikát z Colorada
Příběh nebývale vzácného kusu zlata se začal psát v roce 1887, kdy na něj ve zlatém dole v Coloradu narazil jeden dělník. John Rakovan, mineralog z Miamské univerzity v Ohiu, tvrdí, že jde o naprosto jedinečný kus zlata, kterému se žádný jiný nevyrovná. Přirozeně se rozdělil do tří vlnitých úponků. Právě pro jeho tvar se mu také přezdívá „beraní roh“. Tento jedinečný klenot dnes najdete v Mineralogickém a geologickém muzeu na Harvardské univerzitě. Dostal se sem v polovině 20. století společně se sbírkou minerálů, kterou muzeu daroval absolvent Harvardské univerzity Albert C. Burrage.
Unikátní krystalická struktura
Beraní roh vypadá velmi působivě, ale to, co ho činí naprosto jedinečným, je ukryto uvnitř exempláře. Je to unikátní krystalická struktura, která dává zlatu zvláštní vlnitý tvar. Tím se tento kus zlata výrazně odlišuje od všech ostatních.
Co říkají vědci?
Vědci dlouho odkládali možnost zkoumat Ramsův roh. Měli totiž obavy, aby vzácný kousek nepoškodili. Do jeho tajemství pronikli až v roce 2019, a to díky mineralogovi Johnu Rakovanovi. Teprve jeho bádání odhalilo, že je nejvzácnější kus zlata na světě možná složen z krystalů. Nedokázal jen s určitostí říct, zda jde o jeden masivní krystal, anebo více krystalů rostoucích vedle sebe.
K podrobnému zkoumání Ramsova rohu byl proto použit i speciální urychlovač částic. Díky této supermoderní technologii se ukázalo, že Ramsův roh je tvořen několika málo krystaly. To neobvyklému zlatu dodalo ještě větší punc jedinečnosti.
Nalezišť, kde se podobné zlaté kusy nacházejí, je jen pár na světě. Doslova se dají spočítat na prstech jedné ruky. I proto je krystalické zlato tak atraktivní pro vědce i pro sběratele.
Největší světové poklady
Vzácných prvků je na světě daleko více. Za nejcennější je například považovaná antihmota. Je tak vzácná a nákladná na výrobu, že vytvoření mizivého množství stojí miliardy dolarů. Ocenění za gram antihmoty se v současnosti odhaduje na více než 62 bilionů dolarů, což je astronomická částka, která výrazně převyšuje cenu jakékoliv jiné známé látky na Zemi. Za jejím objevem stojí americký experimentální fyzik Carl David Anderson, který ji odhalil ve srážkách vysokoenergetických částí kosmického záření v roce 1932.
Víc než jen kus zlata
Beraní roh však zůstává nejdražším kusem zlata na světě. Je to ukázka přírodního umění, ukrytá v nádherném a vzácném kovu. Je to připomínka, že příroda nás může stále překvapit svými tajemstvími a krásou.
Zdroje: thesun.co.uk, mydigitalpublication.com, .news18.com