Tento tří set metrový průchod byl otevřen 19.12.1953 a počáteční náklady nakonec vystoupaly na částku 12 miliónu korun. Své jméno však dostal až o mnoho let později, a to v roce 2014, kdy byl oficiálně pojmenován Žižkovský tunel. Procházet v něm mohou hlavně chodci, vhodný je však i pro cyklisty, jelikož v něm vede cyklotrasa A253. Doplněn měl být i o větev pro silniční vozidla, ta však nebyla nikdy zrealizována. (Zdroj: archiv.protisedi.cz)
Válečný protiatomový kryt
Jedno z jeho tajemství je protiatomový kryt vybudovaný pro případnou nutnost ochrany obyvatel. Kryt vznikl logicky ještě dříve než samotný tunel, a to v roce 1942. Vedou k němu neobvykle velké plechové dveře nacházející se po stranách tunelu. "Jedná se o vchod do rozsáhlého podzemního krytu, který měl v případě nouze zajistit podmínky k přežití po dobu trvající až 72 hodin. Byl proto vybaven vlastní zásobárnou vody, ventilací vzduchu, zdrojem elektřiny či prostorami pro uložení mrtvol. Projekt tunelu dokonce počítal s tím, že v případě jaderné války by se obě strany tunelu uzavřely mohutnými vraty, čímž by vznikl prostor schopný nouzově pojmout až 1250 osob,“ uvádí v této souvislosti Archiweb.
Délka Žižkovského tunelu je 300 metrů a skrývá mnohé tajemství.
Mohutná vrata jsou dalším stupněm případné ochrany před hrozícím nebezpečím. „Jedná se o další tajemství karlínského neboli žižkovského tunelu. Nikdo to ale v reálu nikdy nezkoušel. Není totiž jisté, zda by se mu podařilo dveře zase otevřít,“ líčil pro metro.cz údržbář Petr Kalouš. Odkladiště mrtvol by pak mělo být v místnostech po levé straně tunelu. (Zdroj: www.metro.cz)
Koncerty v tunelu
Ač se nikdy na našem území jaderná válka nerozpoutala, tak je kryt dodnes správou služeb udržovaný a v případně nouze přístupný. Kromě krytu ukrývá tunel také další místnosti, ať už technické, nebo obyvatelné. Ty v minulosti sloužily mimo jiné i k pořádání koncertů.
Pobočka Ústavu jaderné fyziky
To však není všechno. Za dalšími kovovými dveřmi nalezneme něco zcela jiného a nečekaného. Nachází se zde totiž pobočka Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži, ve které vědci pracují na zmenšenině urychlovače částic. Prakticky se jedná o malou verzi urychlovače nacházejícího se v švýcarském CERNu.
Šperky a další tajemství
V Praze máme tedy opravdový unikát, jelikož je náš tunel jediný svého druhu ve střední a západní Evropě. Je zde možné najít dokonce i zlato v hlíně, nebo hledat pravdu o materiálech na historických nálezech, které neztrácejí s roky na ceně. „Z karlovarského muzea nám přivezli náramek, který měl být buďto ze zvířecí kůže, nebo z pravěké kůry stromu. Prokázala se bohužel kůra, takže je šperk podstatně mladší,“ uváděl šéf laboratoře David Chvátil.
Kromě záhadných místností, ke kterým vedou plechové dveře, mají za sebou prostory tunelu také bohatou kulturní minulost. V podzemních místnostech se natáčela například scéna z českého filmu Samotáři, film Děti noci nebo Sametoví vrazi. (Zdroj: www.blesk.cz)
