Tajemství veškerého bytí tkví v nekovovém prvku, který se v přírodě vyskytuje pouze ve formě sloučenin, ve fosforu. Pomáhá vytvářet základní struktury buněk, tvoří páteř DNA, RNA a ATP. Před miliardami let byla jeho většina uzamčena v minerálech hluboko v zemské kůře. Jak tedy naše planeta tento základní stavební kámen života získala?

Jedna teorie tvrdí, že fosfor se na Zemi objevil díky meteoritům nesoucí minerál zvaný schreibersit (Fe2NiP). Pokud by byla naše oběžnice během několika milionů nebo miliard let bombardována balvany z tohoto materiálu, pak by se do atmosféry mohlo uvolnit dostatek prvku, jenž by vytvořil vhodné podmínky pro vznik života.

Blesky jako zdroj života na Zemi

„Nicméně existují důkazy, že asi před 3,5 miliardami až 4,5 miliardami let, kdy se na Zemi objevily první bakterie, se počet meteorických zásahů snížil," vysvětluje postgraduální student na katedře planetárních věd Yaleovy univerzity Benjamin Hess. „To hypotézu o mezihvězdném fosforu komplikuje. Existuje však i jiný způsob, jak schreibersit získat přímo zde. Stačí k tomu několik bilionů blesků."

pinterest
Je nám líto, ale vložený obsah již není dostupný.

Silný elektrostatický výboj dokáže zahřát povrch Země až na 2 760 stupňů Celsia, čímž dochází k řadě chemických procesů. Hess se svým týmem prozkoumal bleskem ošlehaný shluk horniny zvaný fulgurit, jenž byl objeven v Illinois. Analýza ukázala, že obsahuje kuličky schreibersitu.

„To byl první důkaz o tom, že údery blesku dokáží vytvořit minerál bohatý na fosfor. Nyní jsme potřebovali odpovědět na otázku kolik jich muselo zasáhnout mladou Zemi, aby se uvolnilo dostatečné množství životadárného prvku do prostředí," říká Hess. Vědci proto naprogramovali model rané atmosféry naší planety.

Blesky a fosfor

Dnes je pozorováno kolem 560 milionů blesků ročně. Před 4 miliardami let ale byla Země teplejší, a tedy náchylnější k bouřím. Výpočty ukázaly, že pevninu mohlo ročně zasáhnout 100 milionů až 1 miliarda elektrostatických výbojů. Do plynného obalu oběžnice se tak mohlo uvolnit 110 až 11 000 kilogramů fosforu.

Zdroj: Youtube

„Simulace ukázala, že zdrojem tohoto důležitého prvku nebyly pouze meteority, jak jsme si předtím mysleli, ale také blesky," dodává Hess. „To znamená, že tyto atmosférické jevy mohly pomoci ke vzniku života i na jiných planetách, na které tělesa dopadají jen zřídka."

Zdroj:

www.livescience.com, www.ct24.ceskatelevize.cz, www.irozhlas.cz