Venuše v porovnání s Marsem selhává
Vesmírný výzkum i vývoj vesmírných technologií se již řadu let podřizují průzkumu Marsu a připravovanému letu na Mars. Venuše hraje v tomto směru druhé housle… Proč to tak je? „Rekordem na Venuši byla sonda, jež zde vydržela hodinu a půl, potom ji zničily teploty a tlaky. To vozítka na Marsu se mohou pohybovat i několik let a ujedou třeba jako Opportunity maraton," upozorňuje na nehostinnost Venuše popularizátor kosmonautiky ze serveru Kosmonautix Dušan Majer. O jak velkých teplotách a tlacích je řeč?
Proč na Venuši není život, když je tolik podobná Zemi?
Venuše i Země jsou podobně velké a podobně těžké, navíc je Venuše naší nejbližší planetou. Někteří vědci se tak domnívali, že by se zde mohly nacházet oceány a možná i snesitelné podmínky k životu. Průzkumy na přelomu 50. a 60. let 20. století tu však naměřily teploty přes 400 stupňů Celsia, obrovský atmosférický tlak na jejím povrchu, který je 100x vyšší než na Zemi, a také silný skleníkový efekt kvůli husté vrstvě oblačnosti.
Plyn dal naději na život
V loňském roce dostali vědci do rukou důkaz, jenž mohl existenci života potvrdit. V atmosféře Venuše našli stopy plynu zvaného fosfan, který na Zemi vyrábí jen živé organismy. Jednoduše řečeno jde o plyn, jenž najdeme v rozkládající se organické hmotě nebo třeba v bažinách. „Existují náznaky toho, že v oblacích Venuše je prostředí, kde bychom mohli najít jednoduché formy život,“ popsala loni profesorka Jane Greavesová z univerzity ve velšském Cardiffu v rozhovoru pro Královskou astronomickou společnosti fakt, že fosfan platí za takzvaný biomarker, tedy za možnou známku života. Bohužel se jednalo jen o planou naději, neboť nejnovější výzkum tuto teorii vyvrátil.
Nejnovější studie tuto verzi smetla ze stolu
Když byl tento plyn loni na podzim detekován v atmosféře Venuše, vědci jásali. Ukázalo se, že zbytečně… „Podle našeho výzkumu je nyní detekce fosfanu mnohem méně pravděpodobná,“ prozradila americké televizi NBC Victoria Meadowsová, astrobioložka a profesorka astronomie na Washingtonské univerzitě v Seattlu.
Opětovná analýza údajů z radioteleskopů, z nichž byl původně vyvozen závěr o existenci fosfanu na Venuši, totiž ukázala, že zachycené signály vydával oxid siřičitý, který lze za určitých okolností s fosfanem zaměnit. Výsledky výzkumu zveřejněné letos v lednu rovněž potvrdily, že zachycené signály pocházely z výšek daleko nad mraky, v nichž by se fosfan mohl eventuálně nacházet. V těchto výškách je již jeho existence ale nemyslitelná, neboť by ho v ní zničily jiné chemikálie. I tento faktor potvrdil nový názor, že by se mělo jednat spíš o oxid siřičitý.
ZDROJE:
https://www.denik.cz/veda-a-technika/venuse-zivot-sira
