Některé dívky dostanou svůj první kroužek už ve čtyřech letech a následně se jim každý rok přidají další dva. V šestnácti, kdy dostanou poslední kousky, tak dívky nosí na krku i dvě desítky mosazných spirál, jež váží několik kilogramů. Tento límec je pak pro ně charakteristický po celý život. Třiosmdesátiletá Maria Khaing je jednou z nejstarších obyvatelek vesnice Pan Phet a kruhy začala nosit o něco později, než je zvykem: „Začala jsem je nosit, když mi bylo osm. Táta žertoval, že vypadám jako kluk, a chtěl mi koupit zbraň, abych mohla lovit jako muži. Ale já mu řekla, že každá holka nosí kruhy a já je chci taky,“ vzpomíná Maria.
Jaká omezení nošení kruhů představuje?
Nikoho jistě nepřekvapí, že žirafí krásky nemají dvakrát pohodlný život. Díky krášlení svého krku nejsou schopné se rozeběhnout, ani se normálně napít, veškeré tekutiny srkají bambusovým brčkem. Také při spaní si musí krk podkládat speciálním polštářem.
Ženy si spirály čas od času sundávají, aby je vyleštily a natřely si krk, plný otlačenin, hojivou mastí. Jejich nasazování však bývá mnohdy nebezpečné. Proces trvá asi třicet minut a musejí být zvláště opatrné. Podle Mu Tu, další obyvatelky vesnice, můžete špatným nasazením kruhů někoho i udusit.
Krk se fakticky neprodlužuje
Ačkoliv si všichni dlouho mysleli, že se ženám neustálým nošením kruhů prodlužují krky, není to pravda. Jde o optický klam… Jejich nošení totiž neprodlužuje krk, nýbrž znetvořuje tělo. Těžké spirály stlačují hrudní koš a způsobují deformaci klíčních kostí. Postupně klesají horní řady žeber a ramena vypadají jako součást krku, což ho zdánlivě prodlužuje, dokonce až na dvojnásobek!
Proč tato tradice vznikla?
Dnes už nikdo přesně neví, jak tato zvyklost vznikla. Existuje však mnoho teorií, stačí si vybrat, jaká vám bude nejsympatičtější. Jedna z verzí o původu hovoří o ochraně před šelmami, které tu v horách žijí, jiná tvrdí, že kroužky byly původně zlaté, a ženy tak chránily vlastním tělem rodinné jmění. Kruhy ale mohly být i ochranou před odvlečením do otroctví, takové ženy údajně byly pro otrokáře méně atraktivní. Nebo se díky zdobeným krkům měly více podobat svým božským předkům, protože podle legendy jsou Kayané potomky krásné dračice a labutě. Ať už je to jakkoliv, dnes kruhy slouží především jako lákadlo pro turisty.
Žen, které se takto hyzdí, ubývá
Podle kulturních a sociálních antropologů žije v celé Barmě méně než sto žen, které spirály stále nosí. Není to tak dávno, co se se počet „žirafích žen“ blížil ke čtyřem stovkám. Ačkoliv se mladá dívčí generace od tradice distancuje, a to především kvůli obtížím, které přináší, i dnes má kroužky dost malých dívek ale jen kvůli turistům a jejich nabitým peněženkám.
Turistická atrakce připomíná návštěvu ZOO
Za etnikem dlouhokrkých žen z kmene Padaung jezdí spoustu turistů. Vyhlášená atrakce však připomíná tak trochu návštěvu zoo, za kterou si návštěvníci pěkně připlatí. Příslušníci kmene vytvářejí jakýsi živý skanzen a ukazují turistům, jakým způsobem po staletí žili. Nebýt turistů, fenomén dlouhokrkých žen by docela možná už dávno zanikl. Před časem totiž padaungské ženy přestaly své dcery tímto způsobem zdobit a starobylý zvyk se pomalu vytrácel. Bohužel ale právě zájem cizinců a peníze z turistického ruchu pomohly tento rituál znovu obnovit. Vychytralí Padaungové totiž zjistili, že tradice může být skvělým způsobem obživy, a tak dnes v jejich vesnicích znovu potkáte malé holčičky, které si hyzdí svůj krk několika blyštivými závity…
Zdroje: www.idnes.cz, www.stoplusjednicka.cz, www.novinky.cz
