O vědě je známo, že nás neustále zásobuje informacemi, které šokují, fascinují a někdy i děsí. Nový výzkum, který prováděl tým pod vedením Qian Yuana z Arizonské státní univerzity, představuje právě takový případ. V temném světě zemského pláště se nacházejí dvě obrovské, stále nepochopené „struktury“ (skvrny) neznámé hmoty. Ale co to všechno znamená a proč by nás mělo zajímat, co se děje několik tisíc kilometrů pod zemí?
Hrozba pod povrchem
Tyto dvě struktury jsou větší než kontinenty a spojují podzemní svět s tím naším. Jedna z nich je ukrytá pod africkým kontinentem, druhá pod Tichým oceánem. Ačkoli obě jsou obrovské, nejsou stejné. Nový výzkum ukázal, že skvrna pod Afrikou je mnohem blíže povrchu a je nestabilní, což může vysvětlovat geologickou historii Afriky plnou supervulkanických erupcí.
Rozdílné vlastnosti a jejich dopad
Yuan a jeho tým analyzovali 17 globálních souborů dat o seismických vlnách a objevili, že africká skvrna sahá až o 1 000 km výše než tichomořská. Tento rozdíl je tak monumentální, že by odpovídal výšce zhruba 113 Mount Everestů! Další počítačové modelování pak odhalilo, že klíčovými vlastnostmi, které tento rozdíl ovlivňují, jsou hustota samotných struktur a viskozita okolního materiálu pláště. To může mít významné důsledky pro geologické procesy na povrchu. Z čeho přesně se koule skládají, zatím není jasné.
Dvě hlavní teorie o původu africké struktury
Jedna z nejrozšířenějších teorií je, že se jedná o akumulaci kůry, která byla "vtažena" do hlubin pláště, zatímco druhá teorie tvrdí, že může jít o pozůstatky starověkého magmatického oceánu. Oba scénáře mají svůj původ v hluboké historii naší planety.
Nebezpečné následky nestabilní oblasti
Ačkoliv je africká struktura stále hluboko pod zemskou kůrou, Yuan zdůrazňuje, že nestabilita by mohla způsobit dramatické geologické události. Existuje riziko, že tato nestabilní oblast může vyvolat stoupající proudy materiálu, což by mohlo vést k erupcím supervulkánů, zemětřesením, a dokonce i k rozpadu kontinentů.
Objev s hlubokým dopadem na geologii
V článku z roku 2010 publikovaném v časopise Nature bylo zjištěno, že za posledních 320 milionů let se 80 % kimberlitových erupcí, které vynášejí na povrch diamanty, odehrálo právě nad hranicí africké struktury. Zdá se, že to ukazuje na jasnou souvislost mezi africkou skvrnou a významnými geologickými událostmi.
K čemu všemu tedy tento objev vede? K získání lepšího pochopení dynamiky naší planety, k přehodnocení našeho chápání tektoniky desek a možná i k předpovědi budoucích geologických událostí. Jisté je, že naše Země má stále mnoho tajemství, která čekají na odhalení.
Zdroje: scitechdaily.com, sciencealert.com, futurism.com
Sledujte nás v Google Zprávách