Zdroje: science.howstuffworks.com, www.nbcnews.com, www.dw.com
Zemské jádro chladne rychleji
K ochlazování zemského jádra dochází po celou dobu existence Země. Tj. přibližně 4,5 miliardy let. Díky tomu se naše planeta mohla rozvinout do zeleně, kterou vidíme všude kolem nás a která trvá již 200 000 let.
"Tento pohled vyvolává otázku, jak rychle Země ztrácela teplo v průběhu celé své historie, což přímo souvisí se základní otázkou, jak dlouho bude Země dynamicky aktivní," uvedl jeden z vědců zabývající se problematikou zemského jádra.
Čtěte také
Aby vědci získali lepší představu o tom, jak daleko je Země v tomto procesu, zkoumali tepelnou vodivost minerálů přítomných ve vrstvě mezi jádrem a pláštěm planety. Zjistili, že čím rychleji se šíří teplo do vnějších vrstev Země, tím rychleji pak chladne zemské jádro.
K tomuto poznání pomohly vědcům z ETH Zurich ve Švýcarsku a Carnegie Institution for Science laboratorní simulace, vyvíjející obrovský tlak a teplo na minerál zvaný bridgmanit. Právě ten se nachází v přechodové zóně mezi jádrem a pláštěm.
Co se stane, až zemské jádro zcela vystydne?
Vědci tak v laboratořích simulovali podmínky shodné s těmi, které se nacházejí hluboko pod povrchem Země. Následně změřili tepelnou vodivost bridgmanitu, aby získali lepší představu o procesech ochlazování.
Překvapivé výsledky
"Tento systém měření nám umožnil ukázat, že tepelná vodivost bridgmanitu je asi 1,5krát vyšší, než se předpokládalo," řekl Motohiko Murakami, profesor ETH a hlavní autor výzkumu.
Pro více informací se podívejte na toto video:
To v praxi znamená, že se teplo ze zemského jádra uvolňuje mnohem rychleji, než se dosud předpokládalo. Následkem je větší ochlazování Země.
Překvapivé výsledky získané vědci by tak mohly přepsat vše, co jsme doposud o dynamických procesech konvekčních proudů věděli.
Čtěte také
"Tyto výsledky by nám mohly poskytnout nový pohled na vývoj dynamiky Země," upřesnil Murakami a dodal: "Naznačují, že Země, stejně jako planety Merkur a Mars, se ochlazuje a stává se neaktivní mnohem rychleji, než se předpokládalo."
Vědec dále poznamenal, že stále nevíme dost na to, abychom mohli přesně určit, jak dlouho bude trvat, než konvekční proudy zcela ustanou. Je proto třeba dalších výzkumů, aby bylo možné tuto teorii potvrdit se stoprocentní jistotou.
