Co předcházelo tragédii
Byl to chladný podzimní večer 14. listopadu 1960, kdy se v Pardubicích připravoval k odjezdu osobní vlak 608 tažený parní lokomotivou. Cílovou stanicí byl Hradec Králové. Přibližně jeden a půl kilometru před stanicí Stéblová směrem k Pardubicím se ale začala odvíjet osudná tragédie. Mlha a tma, které se s každým setměním stávaly stále hustšími, byly svědky hrůzného střetu osobního vlaku 608 a motorového osobního vlaku 653. Příčinou této hrůzy byl předčasný odjezd osobního vlaku 608 ze stanice Stéblová. Měl tam počkat na příjezd motorového vlaku 653 z Pardubic, ale průvodčí dal znamení k odjezdu, protože byl přesvědčený, že viděl zelené světlo, což považoval za pokyn od výpravčího.
Výpravčí, světla a osudný odjezd
Špatně vyhodnocená situace znamenala fatální začátek tragédie. Vlak 608 se rozjel, aniž by si strojvedoucí a topič, kteří prý právě přidávali uhlí do parního stroje, či vlakvedoucí a průvodčí uvědomili, co se děje. Přestože se výpravčí snažil vlak zastavit, bylo to marné. Výpravčí volal do Pardubic, aby zastavili vlak 653, ale to už bylo pozdě, vlak z nádraží byl už na cestě.
Devastující dopad
Kolize byla vzhledem k silné mlze, díky které si strojvedoucí všimli situace až na poslední chvíli, nevyhnutelná. Ačkoli oba vlaky jely rychlostí kolem 60 km/h a jejich řidiči se snažili brzdit, dopad nehody byl strašlivý. Lokomotiva rozdrtila motorový vůz a poničila další čtyři vozy za ním.
Požár po nárazu zvýšil počet obětí
Mnozí lidé byli mrtví již po nárazu, ale tragédie se ještě zhoršila. Po kolizi obsluha parní lokomotivy vysypala žhavé uhlí z obavy před možným výbuchem. To však vedlo k tomu, že unikající nafta vzplanula a vznikl obrovský požár, který přinesl další oběti.
Celkově na místě zahynulo 110 osob, a dalších osm následně v nemocnicích. Záchranné práce započaly večer kolem šesté hodiny a místní z obce Stéblová se jich také účastnili. I když v samotné Stéblové nikdo nezemřel, oběti pocházely převážně z blízkých oblastí. Většinu přeživších se podařilo vyprostit během dvou hodin. Bohužel, někteří rodinní příslušníci hledali své milované několik dnů a některé oběti nebyly nikdy nalezeny.
Komunistická cenzura
Přes hluboký dopad tohoto neštěstí zpravodajství o něm bylo značně omezeno kvůli snaze komunistického režimu skrýt skutečný rozsah tragédie a kontrolovat informace. Desítky let se o této katastrofě mluvilo jen potichu, připomínal ji pouze skromný kříž. Až v roce 2000 byl postaven památník, který nyní stojí na místě nehody.
Vyšetřování a tresty
Vyšetřování po nehodě odhalilo vážná porušení bezpečnostních protokolů ze strany posádky vlaku 608. V důsledku toho byli někteří členové týmu odsouzeni k vězení. Vlakvedoucí obdržel nejvyšší trest – pět a půl roku vězení. Průvodčí, spojený s předčasným odjezdem vlaku, byl potrestán podmíněným trestem na rok. Všem odsouzeným bylo také zakázáno vykonávat své povolání na určitou dobu.
Nevyřešená záhada nehody
Památník železniční nehody u Stéblové, v pozadí trať směr Pardubice
Ovšem jedna otázka zůstává nezodpovězena – co to bylo za tajemné světlo, které viděli průvodčí a další svědci na nádraží? Byly spekulace o nevhodné svítilně s nesprávným krytem nebo možném cyklistovi v blízkosti. Avšak skutečný původ toho světla, který by mohl být klíčem k rozluštění příčin nehody, zůstává nejasný.
Tragédie u Stéblové nám připomíná, jak krutá může být nehoda na železnici. Celkem 118 lidí přišlo o život v jediném osudném okamžiku, který nám připomíná, že bezpečnost na železnici je nesmírně důležitá. Přestože se o této tragédii dlouho mlčelo, její památka zůstane v naší historii navždy a bude nám připomínat, že musíme dbát na bezpečnost na železnici a ctít památku těch, kteří ztratili život při této strašlivé události.
Zdroje: irozhlas.cz, pozary.cz, e15.cz
