Železnice smrti: Temná kapitola druhé světové války

Japonská císařská armáda se rozhodla postavit železnici, která by spojila Bangkok v Thajsku s Rangúnskem v Barmě (dnes Myanmar). Hlavním cílem bylo umožnit rychlý a efektivní přesun vojsk, materiálu a zásob mezi japonskou říší a okupovanými územími v jihovýchodní Asii. Japonsko se chtělo také vyhnout závislosti na námořních trasách, které byly ohroženy spojeneckými nálety. Nicméně ambiciózní výstavba 415 kilometrů dlouhé železniční trati si vyžádala obrovské množství lidských obětí.

Zdroj: Youtube

Dědictví utrpení: Osud válečných zajatců a asijských dělníků

Aby byla "železnice smrti" dokončena v šibeničním termínu stanoveném japonskými úřady, byli váleční zajatci (POW) a asijští dělníci vystaveni brutálním podmínkám. Přibližně 60 000 spojeneckých válečných zajatců spolu s asi 200 000 nucenými pracovníky z Japonskem okupovaných zemí bylo násilně nasazeno do vyčerpávající práce. Podmínky, kterým čelili, byly odporné, mezi pracovníky panoval hlad, šířily se nemoci a k tomu čelili nemilosrdnému zacházení.

pinterest
Je nám líto, ale vložený obsah již není dostupný.

Hrůzy výstavby: Smrt, nemoci a mučení

Výstavba "železnice smrti" byla pro všechny zúčastněné doslova noční můrou. Dělníci byli nuceni snášet extrémní fyzickou námahu za nepředstavitelně těžkých podmínek, pracovali v hustém pralese i na strmých útesech. Dostávali jen minimální příděly jídla, což vedlo k podvýživě a oslabenému imunitnímu systému. Mezi pracovníky se proto rychle šířily nemoci, jako je malárie, úplavice a cholera, čímž se ještě navyšoval počet obětí.

Vězni a dělníci byly nuceni snášet bití, mučení a popravy japonskými strážemi. Vše se ještě znásobilo v období známém jako Speedo, tedy v době, kdy se vojenská situce Japonska zhoršila a tlak na dostavbu železnice se ještě znásobil.

Během výstavby železnice zemřelo kolem 90 000 asijských dělníků a tisíce válečných zajatců. Jejich úmrtí byla způsobena kombinací násilí, nemocí a vyčerpání. Na smrti se podílel také nedostatek potravy, nedostatečná hygiena a minimální lékařská péče.

Vliv železnice na region

I když byla železnice dokončena, měla negativní dopad na místní obyvatelstvo a životní prostředí. Výstavba zpustošila oblast pralesů a výstavba mostů přes řeky měla vliv i na vodní toky. Místní komunity byly nuceny opustit své domovy a čelily obtížným podmínkám.

Památníky a muzea

Dnes existuje několik památníků, muzeí a pamětních míst, které připomínají oběti a utrpení spojené se "železnicí smrti". Mezi nejznámější patří Muzeum železnice smrti v Kanchanaburi v Thajsku, které se nachází poblíž původního místa stavby mostu přes řeku Kwai.

Zdroje: www.bordersofadventure.com, www.druhasvetova.com, fanclubthailand.co.uk