Studie zveřejněná v časopise Science Advances odhaluje, že současní Západoafričané nesou v sobě stopy neznámého druhu lidského rodu. Tento druh byl nazván "populace duchů" a přinesl do genetického mixu Západoafričanů něco, co dosud zůstávalo skryto.
Křížení v dávných dobách
S největší pravděpodobností se křížení mezi "populací duchů" a naším druhem, Homo sapiens, odehrálo před zhruba 43 000 lety. Ačkoli časový odhad není stoprocentně přesný, ukazuje na to, že v naší minulosti probíhaly mnohem složitější genetické interakce, než jsme si doposud mysleli.
Pokud se ohlédneme za historií lidského druhu, víme, že Homo sapiens se poprvé objevil před více než 300 000 lety v Africe. Odtud se postupně šířil po celém světě a setkával se po cestě s jinými lidskými druhy, jako jsou neandertálci a denisovani. Tato setkání měla nepochybně vliv na naši evoluci, což dokazuje i fakt, že moderní lidé mimo Afriku v sobě stále nesou genetické stopy těchto druhů.
Třetí hráč ve hře
O neandertálcích a denisovanech máme relativně hodně informací díky fosilnímu záznamu a genetickým studiím. Vědci zjistili, že naši předkové se s těmito druhy křížili a genetický materiál archaických homininů nám zůstal dodnes. Ale "populace duchů" je záhadnější.
Vědci získali genomická data od stovek západoafrických obyvatel, včetně Jorubů z Nigérie a Beninů a Mendů ze Sierry Leone. Při porovnání dat s genomy neandertálců a denisovanů objevili úseky DNA u Západoafričanů, které nelze vysvětlit křížením s těmito dvěma známými druhy. Nově identifikovaná "introgrese" genetického materiálu je záhadná a fascinující zároveň.
Tajemná populace
O "populaci duchů" toho vědci zatím mnoho neví. Jejich původ, místo pobytu a konečný osud zůstávají v oblacích tajemství. "Nevíme, kde tato populace mohla žít, zda odpovídá známým fosiliím a jaký byl její konečný osud," říká Sriram Sankararaman, profesor lidské genetiky a informatiky na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, který vedl studii.
Zdá se, že se záhadná populace oddělila od evoluční linie, která vedla k našemu druhu, přibližně před 650 000 lety. To nám dává představu o tom, jak dlouho se genetické interakce mezi různými druhy lidských homininů odehrávaly.
Nový pohled na naši minulost
Objev nám mění perspektivu na evoluční historii. Ukazuje nám, že Západoafričané nesou ve svých genech stopy starého křížení s neznámým druhem. Tato "introgrese" genetického materiálu nám dodává novou záhadu k rozluštění a pohání nás k dalším výzkumům.
Vědci budou nadále zkoumat DNA Západoafričanů, aby rozklíčovali tajemství "populace duchů" a jejího vlivu na naši evoluci. Je jasné, že lidská genetika je plná nečekaných překvapení a tajemství, a každý objev nás přibližuje k pochopení vlastního původu.
Západní Afrika, s její bohatou kulturní a genetickou historií, nám znovu připomíná, že minulost je složitá mozaika událostí, které utvářely to, co dnes nazýváme lidskou rasou. "Populace duchů" je jen jedním z mnoha tajemství, která čekají na odhalení v genetických záznamech našich předků.
Zdroje: reuters.com, science.org, sciencealert.com
