Tepelná smrt
Představte si vesmír, ve kterém všechny hvězdy vyčerpají své palivo a zanechají po sobě husté pozůstatky, jako jsou bílí trpaslíci, neutronové hvězdy či černé díry. Časem by samotné černé díry vyzařovaly Hawkingovo záření, pojmenované po zesnulém fyzikovi Stephenu Hawkingovi, a nakonec by se vypařily. Proces by zanechal vesmír jako obrovskou plochu inertní energie. Kevin Pimbblet, astrofyzik, vysvětluje, že tento scénář, známý jako "tepelná smrt", by trval nepředstavitelně dlouho.
Velká krize
Teorie velkého třesku představuje budoucnost, kdy vesmír pod vlivem gravitace obrátí své rozpínání v procesu podobném zpětnému velkému třesku. Vše ve vesmíru, od galaxií až po nejmenší částice, by se nakonec sblížilo do nekonečně hustého bodu. Caldwell popisuje tento scénář jako "časovou symetrii vesmíru".
Velké roztržení
Ve scénáři velkého roztržení se záhadná temná energie, která se staví proti gravitaci, stane zhoubou vesmíru. Jak urychluje rozpínání vesmíru, galaxie, sluneční soustavy, a nakonec i atomy by byly roztrhány na kusy. Caldwell vykresluje obraz vesmíru rozpínajícího se tak rychle, že celé galaxie zmizí za "stěnou temnoty".
Apokalypsa částicové fyziky
Zajímavá, i když méně diskutovaná možnost byla vyslovená Stephenem Hawkingem. Hawking ve své knize "Starmus: 50 let člověka ve vesmíru" vydané v roce 2014 pojednává o fascinující a zároveň znepokojivé teorii o konci vesmíru, která se týká Higgsova bosonu. Tato částice, často označovaná jako "božská částice", hraje klíčovou roli při vysvětlování hmotnosti ostatních elementárních částic a v podstatě je základem vzniku atomů, planet a života, jak ho známe.
Hawking upozornil na potenciálně katastrofickou vlastnost Higgsova bosonu. Vyslovil teorii, že pokud se částici dodá dostatek energie, může to vést k jevu známému jako kvantové tunelování. Zjednodušeně řečeno by to bylo podobné, jako když prorazíte zeď. Událost by mohla potenciálně změnit základní fyzikální zákony, začít v určitém bodě a pak se sesypat jako lavina. Důsledky takové změny by mohly narušit síly, které drží částice pohromadě, což by vedlo ke kataklyzmatu.
Člověk konec vesmíru nezpůsobí
Pokud jde o rizika způsobená člověkem, Hawking poukázal na to, že teoreticky by katastrofu mohl vyvolat urychlovač částic obrovského výkonu a rozsahu. Konstrukce tak masivního a výkonného zařízení však v současné době přesahuje naše technologické možnosti, takže pravděpodobnost, že by člověk tímto způsobem neúmyslně způsobil konec vesmíru, je v současnosti nepravděpodobná. Potenciál podobné události v přírodě není dobře znám a pravděpodobnost, že k ní dojde, není známa. Hawking dokonce vyslovil domněnku, že taková událost již mohla nastat jinde ve vesmíru a my jsme pouze ve stavu očekávání, kdy k nám její účinky dorazí.
Přestože konec vesmíru zůstává zahalen tajemstvím, teorie podtrhují naše stále rostoucí znalosti kosmických jevů. Odhalování záhad vypovídá nejen o naší zvědavosti ohledně kosmu, ale odráží také vynalézavost a vytrvalost lidského zkoumání podstaty vesmíru.
Zdroje: idnes.cz, livescience.com, quantamagazine.org