Nahlédněte do sovětské základny ponorek. Obří podzemní komplex byl zpřístupněn

Tajná vojenská základna z dob studené války, kdy se dvě světové mocnosti, bývalý Sovětský svaz a Spojené státy předháněly, kdo "dřív, víc a lépe“ je ukrytá na jihozápadním pobřeží Krymu. Sovětům se dařilo tajit ji před světem až do roku 1993. Dnes je z ní muzeum hojně navštěvované turisty.

Tajné útočiště ponorek

Přísně utajovaná základna sovětských ponorek označená jako objekt 825 GTS (K-825) leží v tehdy obyčejné rybářské vesnici Balaklava. Ta byla vymazána z mapy a v době sovětské éry byla uzavřeným územím, to znamená, že tam měli přístup jen ti povolaní. Stavba základny začala z podnětu Stalina v roce 1957 a ukončena byla v roce 1961. Byla postavena jako objekt pro ochranu námořnictva v případě jaderného útoku. Útočiště by v ní mělo až tři tisíce námořníků a zaměstnanců. Odolat měla zásahu jaderné munice o síle až 100 kilotun, což je pětkrát více než u hirošimské. Byla vybudována v hoře Tavros z tvrdého vápence, ze které bylo odvrtáno 120 tun horniny. Samotná stavba stála šedesát sedm milionů rublů a vybavení dalších šedesát pět.

Místo pro protijadernou námořnickou základnu nebylo vybráno náhodně. Jen dvě stě až čtyři sta metrů široký průliv Balaklavského zálivu chrání přístav před bouřemi, a hlavně není viditelný z moře. Je hluboký 17 metrů, takže do něho mohly vplout ponorky pod vodou. Navíc je i strategicky výhodný, protože se nachází v blízkosti Sevastopolu, kde leží základny Černomořské flotily (kdysi sovětské dnes ruské).

Obrovský podzemní komplex

Objekt 825 GTS je kombinace hlubokého podzemního vodního kanálu o délce 600 metrů pod 120 metrů silnou skálou. Jsou v něm výstupy do suchých doků pro údržbu a opravu ponorek s opravárenskými dílnami a sklady pro torpéda a jiné zbraně. Doky mohly pojmout sedm středně velkých dieselových ponorek 613 a 633, které byly postavené v letech 1957-1961.

Kromě toho v prohloubených tunelech a prostorech Tavrosu bylo vybudováno zázemí. Byla tu velitelská stanoviště, kanceláře, jídelny, kuchyně, koupelny, relaxační místa, byty, nemocnice, sklady potravin. Jednotlivá oddělení byla oddělena a uzavřena dveřmi z oceli a betonu. Zajištěno bylo „zásobování“ vzduchem, elektřinu poskytovaly výkonné dieselové generátory, vodu vodovod, palivo se dopravovalo podzemní železnicí. Bez problémů zde bylo možné přežít měsíc.

Zdroj: Youtube

Po rozpadu sovětského impéria

Po skončení studené války základna 825 GTS ztratila význam. Velká část vybavení, ponorky, munice zbraně byly odvezeny a objekt přestal být střežen. Od té doby až do roku 2003 podléhala zkáze, byla vyrabována, železo bylo „vytěženo“. V roce 2000 základnu převzalo námořnictvo ozbrojených sil Ukrajiny. Sevastopolské „námořní shromáždění“ pod vedením V. Stefanovského v roce 2003 navrhlo zřídit v objektu muzeum studené války. To bylo otevřeno 1. června 2003.

Návštěvníci tak mají jedinečnou příležitost prohlédnout si jednu z největších podzemních základen na světě a seznámit se, jak fungovala. Jsou tu i tematické expozice, např. modelů válečných lodí, výzbroje ponorek, námořní výzbroje a munice, pamětní předměty a unikátní dokumenty. Součástí muzea je i samostatná stálá výstava věnovaná krymské válce v letech 1853-1856. Jsou zde k vidění autentické rarity ze soukromých sbírek filantropů jako vojenská výstroj, uniformy, vyznamenání, zbraně, mapy bitev, osobní věci, dopisy vojáků a důstojníků, mince a předměty denní potřeby.