Tajemný fenomén hořících skal
se tajemně vynořuje na úpatí hor Olympos v národním parku, pouhé tři kilometry od moře a 180 metrů nad jeho hladinou. Zde, uprostřed nádherné krajiny, která by mohla být zasazená do dobrodružného románu, vystupují plameny přímo z kamene.
Dříve hořící maják, jak se hořící skály někdy nazývají, sloužil jen námořníkům jako důležitý orientační bod. Dnes je tento ohnivý zázrak nejen atraktivním cílem pro turisty z celého světa, ale také místem opředeným tajemstvím. Vědci totiž stále marně pátrají po jeho původu.
Odborníci už mnoho let zjišťují, co trvalé hoření způsobuje a odkud se zvláštní typ metanu uvolňuje. Výzkum prozatím odhalil, že metan vycházející na povrch z podzemí není běžným biotickým metanem, který je produkován rozkladem organické hmoty. Jedná se o zvláštní formu metanu, takzvanou abiogenní.
Abiogenní metan vzniká chemickou reakcí vody a kamenů hluboko pod zemským povrchem. Tento proces spalování vytváří metan, který následně vystupuje na povrch přes praskliny a průduchy ve skalách. Jakmile tento metan přijde do kontaktu s kyslíkem, vzplane a vytvoří ohnivý efekt.
Podle některých vědců ovlivňuje záhadné hoření vzácný kovový prvek ruthenium. Obsahují ho totiž vyvřelé horniny v hořící skále a mohl by fungovat jako katalyzátor vzniku metanu hydrogenací oxidu uhličitého. To znamená velkou revoluci v tom, co dosud věda o chování metanu znala.
Jak ti tuhle záhadu máme vysvětlit?
Chiméra uvězněná pod zemí
Kouzlo Yanartaşu není jen v jeho přírodní podobě, ale také v jeho historickém a mýtickém významu. Legenda tvrdí, že tento zdroj zemního plynu je spojen s příběhem Bellerophonta ze starověké řecké mytologie. Bellerophontes byl mladý muž, který byl poslán, aby porazil strašlivou bestii Chiméru. Podle legendy Bellerophontes Chiméru přemohl a zahnal ji sedm pater pod zem. I když byla Chiméra poražena, její oheň zůstal a vyvěrá dodnes ze země na Yanartaşu.
Kdysi se na území dnešní Antalye rozkládala Lýkie, starověká země. Už tehdy ze skal šlehaly plameny, a lidé tu proto postavili chrám zasvěcený kováři Héfaistovi. Ruiny tohoto chrámu mohou turisté dodnes obdivovat. Vydat se mohou také na tzv. Lýkijskou stezku, což je 509 kilometrů dlouhá turistická trasa, která kromě hořících skal zahrnuje i další atraktivní cíle.
Více než jen hořící skaliska
Oblast zvaná Kappadokie láká nejen na hořící skály, ale i jiné zajímavosti. Podzemní město Kaymakli nabízí jedinečný pohled do minulosti, kdy lidé využívali skály jako úkryt v dobách válek. Pohádkové komíny v Pasabagu vytvářejí nezapomenutelný výjev, který je dílem přírody samotné. Ortahisar zase poskytuje pohled na okouzlující skalní domy. Cestování po Turecku skýtá obrovské možnosti. Na své si tu přijde každý dobrodruh.
Zdroje: kemer, antalyatouristinformation, yoldaolmak
Sledujte nás v Google Zprávách