Britští vědci analyzovali kosterní pozůstatky mužů ve věku 21 až 49 let z řady archeologických vykopávek provedených během posledních 30 let. Analýza odhalila, že Britové v průběhu času rostli a zároveň se také zmenšovali. Pro pochopení tohoto vývoje si představte graf s vrcholy a poklesy, nikoli rovnoměrný růst. Historické události, klimatické změny, ekonomické změny a společenské poměry sehrály klíčovou roli při utváření průměrné výšky člověka.
Vliv Římanů a nástup urbanizace
Přítomnost Římanů v Británii v letech 200-410 n. l. byla katalyzátorem znatelných změn průměrné výšky. Díky pokroku v infrastruktuře, jako je kanalizace a zásobování vodou, ve spojení s přístupem k rozmanitým zdrojům potravy došlo k nárůstu průměrné výšky Angličanů. Toto zlepšení lze přičíst zavedení městského života prostřednictvím dobře plánovaných měst Římany.
V postřímské době, zejména po roce 600 n. l., však došlo k poklesu. S ústupem urbanizace a odchodem lidí z organizovaných měst byla důmyslná římská infrastruktura opuštěna. V důsledku toho začaly převládat problémy jako mor, nedostatečná strava a zvýšený výskyt infekčních nemocí, což mělo negativní dopad na průměrnou postavu.
Středověké teplo a jeho požehnání
Následky normanského dobytí v roce 1066 znamenaly oživení statistik výšky. V průběhu následujících staletí se výška průměrného Angličana výrazně zvýšila a dosáhla hodnot srovnatelných s počátkem 20. století. V tomto období hrály rozhodující roli klimatické podmínky. Téměř dvě století zažívala Anglie pravděpodobně nejteplejší období za celé tisíciletí. Příznivé počasí může nepřímo přispívat ke zlepšení zdravotního stavu a výživy, což vede ke skokovému růstu populace.
Potíže s životním prostředím a jejich dopady
S blížícím se rokem 1200 se tento růst zpomalil. Zemědělská půda se stala méně produktivní, objevil se nedostatek osiva a převládlo chladnější a nestálé klima. Velký hladomor, který trval v letech 1315-1317, byl jasnou připomínkou zranitelnosti spojené s podmínkami životního prostředí. Toto bouřlivé období vedlo k poklesu průměrné výšky postavy, což zvrátilo úspěchy dosažené v předchozích staletích.
V období po černé smrti však došlo k dalšímu nárůstu vzrůstu, který byl pravděpodobně způsoben oživením zemědělské produktivity. Nicméně následující staletí byla svědkem poklesu, a to i při hospodářském růstu během průmyslové revoluce. Zvýšené pracovní nároky, těžší manuální práce a zhoršující se pracovní podmínky znamenaly, že navzdory vyšším mzdám se průměrná výška snížila.
Přehodnocení moderních předpokladů
Při hlubším prozkoumání poznatků, například Dr. Gregoriho Galofré-Vily z Oxfordské univerzity, je zřejmé, že kolísání výšky je spíše cyklické než lineární. Ve 20. století byli Angličané svědky nárůstu výšky, který překonal všechny historické rekordy, což zdůrazňuje, že vzrůst není pouze odrazem genetiky, ale vyvrcholením mnohostranných socioekonomických a environmentálních faktorů.
Celkově lze říci, že vývoj výšky člověka v průběhu staletí slouží jako zrcadlo širších vlivů, od klimatických vzorců a zemědělské produktivity až po společenskou organizaci a ekonomické struktury. Vzhledem k tomu, že budoucí generace se budou muset vypořádat s výzvami rychle se měnícího světa, je nezbytné pochopit poučení z minulosti a uvědomit si, že růst není vždy dán, ale je spíše výsledkem souběhu různých vlivů.
Zdroje: dailymail.co.uk, eprints.soton.ac.uk, thetimes.co.uk
