Zdroje: www.cbc.ca, science.howstuffworks.com, www.quora.com
Hrozba výbuchu
V srpnu roku 79 n. l. Vesuv vybuchl. Pod silnou vrstvou popela a pemzy pohřbil nedaleká města Pompeje a Herkulaneum. Tato erupce patří mezi nejznámější sopečné katastrofy v historii.
Od této erupce Vesuv vybuchl ještě několikrát, naposledy v roce 1944. Dnes vědci sopku a její aktivitu pečlivě sledují pomocí nejrůznějších technik, aby dokázali předpovědět další možný výbuch.
Slavné město Pompeje nedaleko Neapole bylo zcela zničeno erupcí sopky Vesuv. Jedna z hlavních turistických atrakcí v Itálii.
Jedním z nejdůležitějších nástrojů, které vědci při sledování Vesuvu používají, je seismické monitorování. To spočívá v rozmístění senzorů v okolí sopky, jež jsou schopné detekovat jakoukoli seismickou aktivitu, například zemětřesení, která by mohla detekovat blížící se erupci. Vědci mohou sledovat také emise plynů sopky, jež mohou poskytnout důležité informace o stavu magmatické komory nacházející se pod povrchem.
Dalším důležitým nástrojem, který vědci používají, jsou satelitní snímky. Jejich analýzou pak mohou sledovat případné změny tvaru sopky i teploty, které mohou být známkou blížící se erupce.
Jaká by hrozila katastrofa?
Navzdory rozsáhlému monitorování Vesuvu vědci varují, že k dalšímu výbuchu může dojít v podstatě kdykoliv. Pokud by Vesuv skutečně vybuchl, představoval by významnou hrozbu pro okolí i pro další oblasti. Přesná povaha a rozsah katastrofy by závisely na velikosti a intenzitě samotné erupce.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Jedním z hlavních nebezpečí sopečné erupce je uvolňování popela a dalších částic do atmosféry. Pokud je erupce dostatečně rozsáhlá, může způsobit enormní spad popela, schopný narušit leteckou dopravu, poškodit úrodu a způsobit dýchací problémy lidem i zvířatům. Erupce Vesuvu v roce 79 n. l. pohřbila okolní města pod silnou vrstvou popela a k podobným událostem by mohlo dojít i dnes, pokud by sopka opět vybuchla.
Dalším nebezpečím spojeným s erupcemi sopek je uvolňování lávy a pyroklastických proudů. Jedná se o rychle se pohybující proudy horkého plynu, popela a horniny, které se mohou po svazích sopky pohybovat rychlostí až 450 kilometrů za hodinu. Pokud pyroklastický proud zasáhne obydlenou oblast, může způsobit značné škody a ztráty na životech.
Kromě těchto nebezpečí může sopečná erupce vyvolat i další katastrofy. Jsou jimi zejména sesuvy půdy, bahenní proudy nebo tsunami. Pokud by erupce vyvolala sesuv půdy či bahna, mohla by zničit okolní infrastrukturu, včetně silnic, mostů a budov. Vlna tsunami vyvolaná erupcí by mohla způsobit škody v pobřežních oblastech a ohrozit obce podél pobřeží.
Erupce sopky Vesuv by tedy představovala významnou hrozbu pro okolí i mimo něj. Nebezpečí spojená s erupcí zahrnující spad popela, pyroklastické proudy, sesuvy půdy, bahenní proudy a tsunami by přinesla katastrofu obřích rozměrů. Vědci proto usilovně pracují na tom, aby lépe porozuměli chování sopky a zmírnili případná rizika, která erupce představuje.
