Katastrofické dopady
V roce 1815 došlo k jedné z největších erupcí sopky Tambora, která leží na indonéském ostrově Sumbawa. Následky byly katastrofální. Pyroklastické proudy, což je směs žhavých sopečných plynů, úlomků magmatu a sopečného popela způsobily globální změnu klimatu. Uhynuly plodiny dokonce i v Evropě, lidé neměli co jíst. Nedostatek potravin na celém světě vedl k hladomoru, šíření nemocí… „V roce 1815 zahynulo 11 000 lidí v důsledku pyroklastických proudů a více než 100 000 lidí v důsledku nedostatku potravin v následujícím desetiletí,“ uvedla Národní služba pro satelitní data a informace o životním prostředí na svých internetových stránkách. Dle ní měla erupce Tambory sílu VEI-7, ale k tak intenzivnímu sopečnému výbuchu dochází jednou za několik set let.
Možnými dopady výbuchů sopek v současné době se zabývali vědci z Centra pro studium existenčních rizik na Cambridgeské univerzitě pod vedením vulkanoložky Lary Mani. Vytýčili nejrizikovější oblasti. Mezi nimi je i „malajská“ jak ji nazvali. Proč? Dle nich by velká erupce některé ze sopek indonéských ostrovů mohla způsobit chaos a vést ke světovému ekonomickému kolapsu.
Ekonomický kolaps
Vědci z Cambridge ve své studii z roku 2021 zveřejněné v časopise Natura podrobně poslali scénář, který by mohl nastat, kdyby sopky malajské oblasti, např. Sinabung, Toba či Marapi na ostrově Sumatra, nebo Merapi na Jávě skutečně jednou pořádně vybuchly a „vystřelily“ obrovská mračna popela. Leží totiž jen několik kilometrů od významného Malackého průlivu, kterým každý rok proplouvá hodně přes 100 000 lodí. Ty převážejí snad úplně všechny druhy zboží od obilí, olej, přes výrobky z Číny až po uhlí. Zboží tvoří 40 procent světového obchodu. Nemluvě o milionech barelů ropy, čtvrtině veškeré ropy převážené po moři. Poměrně úzký průliv by dle Lary Mani uzavřela erupce už o síle VEI-4.
Ve studii vědci také uvádějí, že je tato oblast jedním z nejrušnějších vzdušných prostorů. Mrak popela by zastavil provoz letišť v Indonésii, Malajsii a Singapuru. Jen cestovní ruch v těchto oblastech by přišel o miliardy dolarů.
Velké erupce by stejně jako před dvěma sty lety zasáhly i zbytek světa. Nejméně na tři roky by Zemi zahalila sopečná zima. Došlo by k poklesu teploty a klimatickým změnám. „Nepředvídatelný průběh srážek a neobvykle nízké letní teploty by způsobily obrovskou neúrodu po celém světě, což by vedlo k prudkému růstu cen potravin a vysoké globální inflaci. Trvalo by pár let, než by se podařilo obnovit rovnováhu mezi celosvětovou nabídkou a poptávkou po potravinách,“ uvedli vulkanologové.
Malá sopečná vizitka
Souostroví Indonésie je vulkanicky jedna z nejaktivnějších oblastí světa. Je tu přes 500 sopek, z nichž je nejméně 130 aktivních. Nevyzpytatelná Sinabung, kterou autoři zmínili, je 2 460 metrů vysoká a po staletí spala. K životu se probudila v roce 2010. Od té doby je aktivní a vybuchla ještě třikrát. Naposledy chrlila sopečný materiál do výšky 4 500 metrů v roce 2021. Naštěstí nedošlo ke zraněním, nebyla nařízena evakuace. Jednu z největších známých výbušných erupcí na Zemi má na svědomí Toba. Došlo k ní před 74 000 lety. Pokud by si to zopakovala, sopečná zima by dle teorií katastrofy trvala 6-10 let. Chladné období s poklesem teploty o 3-4 °C by trvalo 1 000 let a „vymírání“ by se lidstvo nevyhnulo.
Nejaktivnější sopka indonéského ostrova Sumatra je Marapi. Leží na západě ostrova a na planině Bukittinggi v Padangské vysočině se tyčí do výšky 2 891 metrů. Tento stratovulkán tvoří čtyři hlavní vrcholové krátery. Od 18. století bylo zaznamenáno více než 50 erupcí. Dochází k nim střídavě v jednom z kráterů, ale zatím byly mírné a dosud nebyly zaznamenány žádné lávové proudy. Sopka podobného jména Merapi je na Jávě. Právě její výbuchy doprovází jev zvaný pyroklastické proudy, které si v minulosti vyžádaly tisíce obětí. Je na seznamu 16 nejničivějších sopek. Proud horkých mraků naposledy vychrlila na konci prosince 2022. Tento výbuch naštěstí nebyl ničivý.
Zdroje: www.dailymail.co.uk, volcano.si.edu
