Mnoho lidí si pod slovem "sopka" představí monumentální masiv, ze kterého tryská láva. Avšak podmořské sopky, jako je Marsili, nám ukazují jinou tvář vulkanické aktivity. Tyto vulkány, skryté v hlubinách oceánů, mohou být stejně fascinující a nebezpečné jako jejich suchozemské protějšky. Jejich výbuchy nejenže mohou způsobit tsunami, ale také mohou mít vliv na mořský ekosystém, měnit teplotu vody a ovlivňovat migraci mořských živočichů.
Impozantní rozměry a nebezpečná poloha
Marsili není jen obyčejný podmořský vulkán. Vrchol sopky je 450 metrů pod hladinou a má 70 kilometrů na délku a 30 kilometrů na šířku. Ohromující je i výška vulkánu, která dosahuje až 3 000 metrů.
Velmi znepokojující je také fakt, že se nachází poměrně blízko k pobřežním oblastem, jako jsou Kampánie, Kalábrie a Sicílie. To činí tohoto podmořského vulkanického obra obzvlášť nebezpečným.
Zaznamenaná aktivita a možná hrozba
Sopka Marsili vznikla před asi milionem let. O její existenci ví vědci přibližně 100 let a za tuto dobu nebyl zaznamenán žádný výbuch. Její křehké stěny naplněné magmatem však naznačují potenciální aktivitu. Aktuálně má vulkán Marsili 80 sopečných kuželů. Odborníci se domnívají, že naposledy mohla explodovat před pár tisíciletími. Nikdo však netuší, kdy se znovu probudí.
Obyvatele by neohrozila samotná erupce, ale následné podmořské sesuvy půdy, které by vyvolaly obří tsunami. Událost z roku 2002, kdy vlna tsunami vzniklá v důsledku erupce sopky u Stromboli dosáhla výšky 20 metrů, nás upozorňuje na to, co by mohl vulkán Marsili způsobit. Následky by byly děsivé. Podle nejhoršího možného scénáře by se sesunuly horniny o objemu přes 17 kilometrů krychlových na východním úbočí a následná vlna tsunami vysoká 20 až 30 metrů by do 20 minut zasáhla Sicílii a Kalábrii. Vědcům však chybí dostatek dat, aby dopady případné exploze přesněji určili.
Vědecký výzkum podmořských sopek
I když je Marsili obrovská, není jedinou podmořskou sopkou v okolí. Vědci hledají a monitorují desítky jiných sopek, což je náročný a nebezpečný úkol. Tyrhénské moře a Sicilský průliv skrývají dalších 70 podmořských vulkánů, o nichž se toho ví poměrně málo.
Naštěstí se technologie pro monitorování aktivních sopek za poslední desítky let značně posunula. V současné době existuje hned několik metod, kterými lze podmořské sopky mapovat. Jednou z nich je hydroakustické monitorování. Akustická data poskytují vodítka k umístění lávových proudů a rovněž varování před hrozícími nebo probíhajícími erupcemi.
Potenciální dopady a nezbytná příprava
Pokud by Marsili vybuchla, vlna tsunami by mohla dosáhnout výšky až 30 metrů, což by mělo devastující důsledky pro pobřežní oblasti. To zdůrazňuje důležitost nejen sledování sopek, ale i vytváření systémů včasného varování.
Přes riziko exploze podvodních sopek v této oblasti není dobrý varovný systém, což by se mělo podle vědců co nejrychleji změnit. Stačilo by vytvořit v lokalitě síť bójí s pohybovými čidly. Jakmile by pohyb vody značil hrozbu tsunami, obyvatelé pobřeží by dostali varovnou SMS zprávu a měli by dostatek času se evakuovat dále od moře.
Význam technologie ve výzkumu
Ačkoliv je Marsili v současné době klidná, vědci zdůrazňují, že se jedná o aktivní sopku. Intenzivní výzkum a monitoring jsou nezbytné k tomu, aby bylo možné předvídat a reagovat na potenciální erupce, a chránit tak obyvatele a jejich majetek.
S rostoucím významem technologie ve 21. století se výzkum podmořských sopek stává mnohem přesnějším a efektivnějším. Použití sonarů, dronů a dalších pokročilých přístrojů umožňuje vědcům lépe mapovat a monitorovat podmořské vulkány jako Marsili. Tato technologie nejenže rozšiřuje naše pochopení těchto neuvěřitelných přírodních útvarů, ale také poskytuje důležité informace, které mohou zachránit tisíce životů v případě erupce.
Podmořské vulkány jako Marsili nám připomínají, že přírodní síly mohou představovat hrozbu i v hlubinách oceánů. Klíčem k naší bezpečnosti je pokračovat v intenzivním výzkumu a být připraveni na vše, co nám příroda připravuje.
Zdroje: euronews.com, express.co.uk, bbc.com