Názvy potravin, dobytka a konzumace
Obdělávání polí a pastva dobytka bylo na denním pořádku. Je tedy pochopitelné, že některé názvy obcí se inspirovaly právě těmito aktivitami.
Obec Brambory se nachází asi 10 km od města Čáslav v okrese Kutná Hora. První písemná zmínka pochází z roku 1393 a její název pramení od označení přistěhovalců z Braniborska. Zajímavostí je, že naše brambory jsou od Braniborů také odvozené.
V okrese Vsetín se nachází obec Hovězí, která má dokonce ve svém znaku vyobrazenou ležící krávu. Kolem vesnice se totiž hojně pásl hovězí dobytek a právě ten definoval název vesnice už v roce 1504.
Čunín je vesnice, část města Konice v okrese Prostějov. Se jménem se váže pověst, která hovoří o tom, že pocestný potkal pasáčka vepřů a ptal se ho na jméno pastviny, na které se nachází. Pasáček mu moc nerozuměl, a tak odpověděl, že pase čuňata. Pocestný pak v Konicích rozhlašoval, že s tak podivným názvem pastviny se nikdy nesetkal. Koničtí nedalekou vesnici začali nazývat Čunín. Pravda bude ale spíše na straně tradičnější. Obec dostala název od člověka, kterému se přezdívalo "Čuně".
Mlékojedy. Na území Česka jsou dokonce dvě obce s tímto názvem. Jedna je už částí Neratovic a je proslulá beach parkem. Druhá leží v okrese Litoměřic. Název vznikl pravděpodobně z tradice pohostit panstvo, které projíždělo vesnicí, mlékem.
Mrkvojedy je obec se třemi trvale žijícími obyvateli. Nachází se jeden kilometr na západ od Markvartic v okrese Jičín. První písemná zmínka o této osadě, která se původně jmenovala Mrchojedy, pochází z roku 1316. Až po třicetileté válce změnila vesnice název na Mrkvojedy. Pověst praví o tom, že se obyvatelům nelíbil hanlivý název, a tak ho změnili.
Mrchojedy není moc oblíbený název obce, jak jsme se již přesvědčili výše. Dvě vesnice si ale toto nezvyklé jméno ponechaly. První se nachází v okrese Kutné Hory a druhá v okrese Domažlic. Původně byli Mrchojedy názvem pro osady, v níž bydleli lidé konzumující mršiny. A co je na tom trochu strašidelné, tak nejen zvířecí, ale i lidské.
Sexistické názvy a části těla
Tato část je pro většinu lidí nejpopulárnější. Naši předci nešli za pravým pojmenováním daleko, a tak se dnes můžeme divit, jaké vesnice nám na území Česka stojí.
Pičín. Tento pejorativní název pro malebnou vesnici se šesti stovkami starousedlíků s nachází na Příbramsku. První zmínka pochází z roku 1289 a název nic o obyvatelích nebo panstvu nenaznačovala. Pochází totiž ze staroslověnského „pěčina“, což označuje hezké místo anebo pozdějšího latinského „piscina“ (rybník).
V redakci jsme se trochu báli zadat do Googlu název osady při dědince Javorná blízko Sušice – Šukačka. Naštěstí to dobře dopadlo, a tak vám můžeme předat informace o tom, že jméno nese také místní potok. Historie tohoto názvu má dvě teorie. První odkazuje na srbské slovo koza, která se řekne "šuka". Druhá na polské slovo "šukat", tedy hledat nebo pobíhat po domě.
Pičulín je 664 m.n.m. vysoký kopec ve Žďárských vrších a název nese i les a zaniklá vesnice, která je zmiňována v několika historických dokumentech. Na rozdíl od vesnice Pičín, jejíž jméno neodkazuje na nic sexistického, u Pičulína je tomu naopak. Právě přípona – ín byla přidána k osobnímu jménu, jež mělo odkazovat k pohlavním orgánům. Podle pověsti také místní lesy vlastnil hrabě, který byl velký sukničkář.
Kokotín je samota v Jižních Čechách. Název této osady je odvozen pravděpodobně ze staročeského slova kokot, které označuje kohouta.
Jako zdrobnělina ke slovu řiť neboli konečník je slovo řitka, jejíž název nese satelitní obec Prahy. Obec Řitka se nejprve jmenovala nevinně až nudně – Lhota. Aby se odlišila od jiných Lhot, dostala své nové svojské jméno.
Názvy, které byste nečekali
Obec Onen Svět si na svém názvu dokonce postavila i marketing a turisty láká na Langovu rozhlednu a chatu Onen Svět, kde zažijete gastronomický zážitek s výhledem na Alpy. Vesnice se nachází mezi Příbramem a Táborem severně od Lašovic a asi 6,5 km od Kovářova.
Sirovodíkový pramen dal název malé osadě a lázním Smraďavka, které se nachází západně od Uherského Hradiště. Už v 16. století se zde chodili lidé léčit a na počátku 19. století zde na zámku žil Leopold I. Berchtold, jež dal osadě druhý elegantnější název Leopoldov.
Dva holohlaví mniši procházeli ještě nepojmenovanou vískou a viděli zde své druhy. "Hle bratře, zde jsou samé holé hlavy, holohlaví" řekl jeden. A jak tak procházeli dále světem, vypravovali tuto příhodu všude kolem. Tak vesnice, ležící v okrese Hradce Králové, dostala své jméno Holohlavy.
(Zdroj: mjc.ujc.cas.cz/ a www.5plus2.cz/file.aspx?d=24.2.2017&n=PETPLUSDVA&e=NA-HRADECK&t=pdf)