Někdo touží zlézt horu Kilimandžáro, jiný navštívit nejvyšší vodopád světa Salto Angel a další třeba chytat ryby v norských fjordech. To všechno jsou dobrodružné cíle, které s trochou úsilí a peněz lze splnit. Ovšem do tunelu lámajících se desítky metrů vysokých vln se prostě obyčejný smrtelník nikdy nedostane, i kdyby to byl třeba vítěz miliardové loterie...
O to cennější jsou záběry, se kterými se nedávno podělil se světem jeden mladý Australan. Leroy Bellet je teprve šestnáctiletý klučina. Student střední školy, amatérský surfař a aktuálně jeden z nejodvážnějších fotografů široko daleko, který díky fotoaparátu ve speciálním vodotěsném obalu odhaluje, jaká krása se skrývá uvnitř divokých gigantických vln.
Záběr na fotografa v akci. Vypadá to, že chudák kluk zase brzy spadne. Po kolikáté už?!
Jak snímky vznikají? Bellet se nechal inspirovat francouzským fotografem Laurentem Pujolem. Jednou rukou se drží lana připevněného k profi surfaři před sebou, druhou pak mačká spoušť fotoaparátu. „Pujola obdivuji a nechtěl jsem, aby to vypadalo, že vykrádám jeho umění. Proto hodně fotíme za úsvitu i za soumraku a s použitím blesku," vysvětluje Australan.
Ani přes použití tažného lana ale nejsou unikátní záběry zadarmo. „Udělat fotku z tunelu je vzácné. Mé nejlepší záběry vznikly tehdy, když jsem se obětoval a jel opravdu hluboko pod vlnou. Spočítal bych na prstech rukou, kolikrát jsem v takovém případě zpod vlny vyjel a nespadl. A to byly stovky vln," vzpomíná Bellet.
Možná se divíte termínu „obětovat se". Spadnout totiž ze surfařského prkna do spárů milionů kubíků vířící vody není žádný med. Nové zranění má každý týden a Leroyova máma se bojí, že si ve škole začnou myslet cosi o domácím násilí...
„Měl jsem dvakrát rozseknutou hlavu, stehy a svorky na kůži nebo přetržené vazy v koleni. Ale většinou mám jen pár škrábanců a modřin od surfu, foťáku nebo útesů," vypočítává mladík, který přece jen už raději nosí ochrannou helmu a vestu.
Na podobnou vodní stěnu si troufne málokdo...
Leroy Bellet musí pro své umění skutečně protrpět hodně. Není divu, že jeho osobní motto je značně motivační: „Lidé, kteří říkají, že něco není možné udělat, by neměli přerušovat ty, co už to dělají." A tak můžeme jen tiše obdivovat unikátní záběry z jednoho z nejnebezpečnějších míst na Zemi zaplacené doslova krví!
Kam na největší příboj?
Komunita surfařů se v klidu a bez nadsázky dá označit za sebevrahy. Posuďte sami: „Když spadneš, tak tě vlna semele. Pod vodou jsi dlouho a smrt je tak blízko... Jakmile se ale vrátíš do života, jediný, co chceš, je zkusit ji pokořit znovu," tvrdí třeba australský surfař Ryan Hipwood.
On a další nejlepší profesionální surfaři na světě se honí za největšími vlnami po celém světě. Slavné závody se pravidelně konají na Havaji. Ne náhodou právě odtud pochází nejslavnější surfařka Bethany Hamiltonová – určitě ji znáte i vy, žralok jí jako malé holce ukousl ruku a ona přesto surfuje!
Australané budou zase zarytě tvrdit, že nejlepší vlny jsou právě v jejich domovině. Místo známé jako The Right v Západní Austrálii je prý nejnebezpečnější na světě a zrovna loni na tamní pobřeží dorazily prý největší vlny za posledních sto let.
Sledujte nás v Google Zprávách