Svatoslav Štěpánek byl vůbec prvním sexuálním sériovým vrahem v Československu. Narodil se 25. prosince 1911 v Roudnici nad Labem, kde prožil celý život, zabil minimálně tři lidi a dopustil se nejméně dvou dalších pokusů o vraždu. Přitom pocházel z dobré a vážené rodiny. Jeho rodiče byli vzdělaní, otec byl inženýrem chemie v cukrovaru a matka, jež byla o 20 let mladší než otec, pracovala jako učitelka. I jeho sourozenci byli nadaní a úspěšní, dva z nich se později stali také učiteli. Jenom Svatopluk se tak úplně nepovedl. Co stálo za jeho krutostí?
Dětství Svatoslava Štěpánka
Štěpánek se narodil jako nejmladší ze 4 sourozenců předčasně. Oproti svým sourozencům byl fyzicky slabší, a navíc v dětství prodělal zápal mozkových blan. To všechno se podepsalo na jeho životě. Ve škole patřil k podprůměrným žákům, nosil domů špatné známky a učivo obecně těžko chápal. I přes to se nakonec vyučil zahradníkem. Nejenže měl špatný prospěch, ani jeho chování nebylo úplně v pořádku. Už jako malý chlapec údajně házel ostatním dětem do vlasů hořící sirky, jindy štípal spolužačky do ramene a radoval se z jejich pláče. Netýral jen své spolužáky ale také zvířata. Zatímco si ostatní děti v jeho věku hráli venku na babu, jeho zvráceným způsobem těšilo mučit a zabíjet zvířata nebo sledovat na místním hřbitově práci hrobníka. Už v páté třídě udělal něco, co mělo všechny varovat! Svého spolužáka bodnul nožem. Zraněný hoch měl tehdy velké štěstí, že nešlo o nic vážného a přežil.
Svůj čas si mimo jiné krátil různými krádežemi. Zanedlouho měl na krku výhružku ročním vězením. Matka se ho snažila zachránit, a tak domluvila psychiatrické léčení u svého známého. Ten mu sice vystavil potvrzení o tom, že nebyl během krádeže úplně při smyslech, zároveň však jeho matce jednoznačně doporučil, aby mu zařídila ústavní léčbu. To ale milující maminka, jež prohřešky svého syna neustále omlouvala a žehlila, odmítla. A to přitom věděla, že své sestře schválně polil ňadra kyselinou chlorovodíkovou.
První vraždu vykonal už v pubertě
Štěpánek poprvé vraždil už v pouhých šestnácti letech 19. srpna 1928, kdy mu za oběť padl pětiletý Bedřich Brožovský, syn Štěpánkových podnájemníků. Informací o tom, proč Štěpánek nebohého chlapce zabil, je velmi málo. Ví se jen to, že ho umlátil kladivem. Policisté na pravého pachatele totiž přišli až o deset let později, když při vyšetřování ve sklepě jeho rodinného domu našli malý hrob a na zahradě v kompostu později také Bedřichovy ostatky. Štěpánek byl tehdy mezi vyslýchanými, nicméně nedůslednost policistů a štěstí se tehdy poprvé přiklonilo na jeho stranu. Stačilo mu uvést, že Bedříška ten den neviděl a policisté celý případ uzavřeli s tím, že se ho nejspíše unesli kočující cikáni…
Ani na další vraždu se nepřišlo
První prokázanou obětí se stala Františka Třísková, čtyřicetiletá mlékařka, která shodou okolností zavážela mléko i ke Štěpánkovým a zmizela 5. dubna roku 1936. Matka Svatoslava Štěpánka byla v té době u dcery na Slovensku. Mlékařka zmizela mezi šestou a sedmou hodinou ranní. Vyšetřování zkomplikovala její přítelkyně, která do protokolu uvedla, že ji viděla a mluvila s ní ještě kolem deváté hodiny. Svatopluk měl tak zase štěstí…
Štěpánek později vypověděl, že paní Třískovou nejprve střelil do hlavy, ale protože stále žila, utloukl ji sekerou. Poté se oddal svým fantaziím a tělo mrtvé ženy naprosto zohavil. Projevila se jeho sexuální zvrácenost a fascinace ženskými ňadry. Mrtvé ženě pečlivě odřízl oba prsy, o čemž vždy snil. Poté oddělil hlavu od trupu, stáhl z ní kůži i s vlasy, vyřízl část břicha a tělo rozřezal na jedenáct dílů. Nakonec dal kusy těla do pytlů a umyl podlahu i použité nástroje. V noci pak zakopal pytle s ostatky mlékařky na zahradě. Její šaty spálil a nalezené peníze si ponechal.
Třetí obětí ještě oficiálně nevinného Štěpánka byla jeho vlastní sestřenice
Další obětí zvrácených vražedných choutek Svatoslava Štěpánka se stala jeho vlastní sestřenice Jiřina Šťastná. Nešťastná událost se udála 17. května 1936. Štěpánkova matka byla stále na Slovensku, a tak požádala svou sestru, aby Svatoslavovi nosila jídlo. Když mu její dcera servírovala oběd, využil momentu překvapení, střelil ji do oka a poté pro jistotu několikrát bodl nožem. Mrtvolu uložil do vany, uřízl z ní ňadro, ucho a ruku, které pak opět zakopal na svém oblíbeném dvorku. Poté, co se Jiřina nevracela, poslala její matka ke Štěpánkům svého syna. Toho Štěpánek odbyl s tím, že sestřenice už dávno odešla. Později ke Štěpánkovým přišla její matka sama a všimla si, že v rohu místnosti stojí taška, ve které nesla Jiřina jídlo a kterou by si určitě odnesla. Podle krevních stop došla až do sklepa, kde objevila ukryté tělo dcery. Štěpánek se snažil utéct na protilehlou stráň, kde chtěl spáchat sebevraždu oběšením. V té mu však zabránil kolemjdoucí poštmistr se sousedy.
Pokusy o vraždu
Štěpánek toho měl na triku mnohem víc. Začátkem roku 1936 napadl třináctiletou Růženu Jebavou. Na svůj věk vyspělou dívku dohonil cestou ze školy na kole, střelil ji flobertkou do levé lopatky a odjel. O dva týdny později zaútočil znovu, tentokrát na matku dvou dětí, Zdeňku Drobnou. Zase ji dohonil na kole a srazil do příkopu. Začal jí sprostě nadávat a hrozit, proto se dala na útěk. Útočník ji opět dohonil, z kapsy vytáhl flobertku a přiložil ji Drobné k srdci. Ta mu instinktivně srazila ruku, takže ji výstřel zasáhl do břicha. Náhodný svědek Štěpánka vyrušil a ten raději z místa odjel, ačkoliv se právě chystal sekerou vraždu dokonat. Obě ženy nakonec přežily. Matka mu zase pomohla a potvrdila vymyšlené alibi – stonajícího synka v posteli.
Není jisté, kolik lidí Svatoslav Štěpánek skutečně zabil. V jeho pokoji se našla tajemná mapa, kde měl vyznačená některá místa křížkem. U několika bodů byla opravdu nahlášena zmizení, sám Štěpánek se však k žádné další vraždě oficiálně nepřiznal.
Svatoslavův život ukončil 8. listopadu 1938 popravčí v Pankrácké věznici. Tentokrát ho však ze šibenice nikdo nezachránil.
Zdroje: www.serialkillers.cz, zoommagazin.iprima.cz, www.dotyk.cz, www.lifee.cz, www.youtube.com
