Energii tekoucích potoků a mohutných řek využívá člověk již od nepaměti. Touha využít sílu vody vedla k postupnému budování malých i velkých elektráren, které nejenže slouží jako technické stavby, ale staly se součástí naší krajiny a kulturním dědictvím. Pojďme se na některé skvosty podívat.

Elektrárna Čeňkova pila

Začátek historie elektrárny Čeňkova pila se datuje do roku 1908, kdy se stala součástí původní pily, specializované na zpracování dřeva z lesních kalamit v letech 1863 a 1870. Tehdy zde byla umístěna tři vodní kola, klíčová pro pohon dřevařských strojů.

Soustrojí generátoru Čeňkovy pily Soustrojí generátoru Čeňkovy pily Zdroj: Wikimedia Commosn, Stewex, CC BY-SA 4.0

V roce 1912 však Kašperské Hory přistoupily k odvážnému kroku - transformaci pily na vodní elektrárnu. Toto rozhodnutí bylo v té době považováno za avantgardní. Elektrárna se mohla pochlubit samočinným regulátorem napětí a inovativní Francisovou horizontální turbínou od firmy Voight. A co je ohromující, tato turbína je dodnes zachována, skrytá v krásné zděné kašně s věžičkou. V počátcích své existence zabezpečovala elektrárna dostatek energie pro celé město Kašperské Hory. Avšak v roce 1948 výroba poklesla, přesto zde téměř originální zařízení stále vyrábí energii, která se nyní dodává do elektrárny Vydra.

Elektrárna Vydra, technický skvost Šumavy

V roce 1937 byl položen základní kámen vodní elektrárny Vydra, která byla vytvořena podle návrhu ing. Karla Koska. Energii čerpá z historického Vchynicko-Tetovského kanálu, stvořeného v letech 1799-1801 pod vedením schwarzenberského inženýra Josefa Rosenauera. Původně sloužil tento kanál k plavení šumavského dřeva až do Prahy.

Čtěte také

V 19. století propukla v USA zlatá horečka.

Čtěte také

Tip na výlet: Zlatonosné řeky v Česku: Které to jsou a kde je nejvíce zlata?

Voda z kanálu je nyní prostřednictvím podzemního systému řízena do akumulační nádrže, odkud pokračuje svůj 240 metrů dlouhý sestup k turbíně elektrárny. Vodní elektrárna Vydra nás dnes fascinuje nejen jako funkční zdroj energie, ale i jako technická památka s expozicí "Šumavská energie".

Vodní elektrárna Hučák

V srdci Hradce Králové najdete jedinečného průvodce světem obnovitelných zdrojů energie – vodní elektrárnu Hučák. Tento technologický skvost vás zasvětí do umění vyrábět elektřinu pomocí vody, větru a slunce. A co je ještě lepší, neomezuje se pouze na teorii! Můžete si projít i samotnou strojovnu a spatřit, kde všechna magie probíhá.

Návštěvnické centrum elektrárny sídlí v elegantní secesní budově, kde na vás čeká bohatý program plný zábavy a poznání. Interaktivní exponáty, laboratoř plná pokusů a dokonce i virtuální realita oživují téma obnovitelné energie. Historické artefakty zde dokumentují tradici výroby elektřiny v oblasti už od roku 1912. Nebudeme zapomínat ani na naše nejmenší návštěvníky. V dětském koutku, kde hlavními průvodci jsou postavičky skřítků enerů Watík a Joulinka, mohou děti zažít spoustu legrace a zároveň se něco nového naučit.

Čtěte také

elektrický kámen, pyrit

Čtěte také

Zázračná kámen, co vyrábí elektřinu. "Šikulové" z Konga vyrobili podvod roku

Monumentální vodní díla na Vltavě

Vltavská kaskáda, největší systém vodních elektráren v České republice, začala svůj růst již v roce 1934. Devět masivních přehradních děl, včetně Lipno I a II, Hněvkovice, Kořensko, Orlík a dalších, nejenže produkuje elektřinu, ale také reguluje průtok řeky a chrání před povodněmi.

Vedle energetického využití tato kaskáda nabízí i nádherné rekreační možnosti. Lipno I a Orlík s celkovým objemem 1026 milionů kubických metrů vody tvoří nádherná jezera, která lákají turisty z celého světa.

Vodní elektrárna Spálov

Příčný řez mezi vyrovnávací komorou a strojovnou elektrárny Spálov Příčný řez mezi vyrovnávací komorou a strojovnou elektrárny Spálov Zdroj: Wikimedia Commons, Ing. Nejedlý, Řehák a spol

V malé osadě Podspálov najdete vodní elektrárnu, kterou v roce 1921 navrhl známý architekt Emil Králíček. Tento art deco skvost, situovaný blízko města Semily, dodnes pohání generátory na sílu řeky Jizery.

Vodní elektrárna Spálov neslouží pouze jako zdroj energie, ale je také ceněným architektonickým dílem na Riegrově stezce. Když jste v okolí, nezapomeňte navštívit i funkcionalistické krematorium v Semilech, jehož interiér zdobí fresky od Aloise Doležela, žáka Maxe Švabinského.

Technika a příroda v harmonii

Co spojuje všechny tyto vodní elektrárny, je jejich schopnost zapojit se do krajinářského kontextu, a stát se tak součástí národního kulturního a technického dědictví. Od monumentálních kaskád až po malebné malé elektrárny jsou tyto stavby živými ukázkami toho, jak technologie může být v harmonii s přírodou. Jsou to místa, kde se historie snoubí s moderními technologiemi a kde se inženýrská preciznost mísí s estetickou krásou. Taková místa jsou v Česku cenná nejen jako zdroje energie, ale i jako inspirující oázy, které nám připomínají, že krása a funkčnost mohou jít ruku v ruce.

Zdroje: fajnvylety.czkudyznudy.czkrusnohorci.cz