Vladimír Menšík, narozený v Ivančicích u Brna, byl vždy předurčen k velkým věcem. Ačkoli pocházel z prosté dělnické rodiny, jeho nadání a charisma ho přivedly daleko za hranice jeho domova. Po vystudování střední školy v Brně, kde již během studií projevoval svůj herecký talent v ochotnických spolcích, se rozhodl následovat svou vášeň pro herectví na Janáčkově akademii múzických umění.
Od divadla k filmovému plátnu
Po úspěšném ukončení studia v roce 1953 si Vladimír Menšík rychle našel cestu na divadelní prkna. Po krátkém působení ve Vesnickém divadle zamířil do Prahy, kde se připojil k významnému Armádnímu uměleckému divadlu Emila Františka Buriana. Nicméně jeho skutečná vášeň pro film ho brzy odvedla od divadelních prken k filmové kameře.
Vzestup filmového herce
Ačkoli Menšík začal svou filmovou kariéru v roli komparsisty, brzy si vybudoval reputaci jednoho z nejtalentovanějších a nejvyhledávanějších českých herců. Jeho schopnost vtělit se do postav, ať už komických, tragikomických nebo tragických, byla bezkonkurenční. Ve spolupráci s režisérem Karlem Kachyňou se pro něj otevřely dveře k mnoha významným filmovým rolím.
Nezapomenutelné role na stříbrném plátně
Během své bohaté kariéry se Vladimír Menšík objevil ve více než 150 filmech, kde vždy zanechal nezapomenutelný dojem. Jeho výrazné herecké výkony ve snímcích, jako jsou Všichni dobří rodáci, Což takhle dát si špenát nebo Lásky mezi kapkami deště, přinesly české kinematografii neopakovatelné okamžiky.
Soukromý život Vladimíra Menšíka
Do manželství vstoupil Vladimír Menšík dvakrát. S první manželkou Věrou měl dvě děti a s druhou manželkou Olgou, se kterou zůstal až do své smrti, měl také dvě děti.
V roce 1965 si Vladimír Menšík s manželkou Olgou koupili chalupu za symbolických tři tisíce korun v Dolní Polici, části města Žandov na Českolipsku. Toto místo bylo oblíbeným útočištěm pro řadu herců toužících po klidu a odpočinku mimo rušnou Prahu.
Od zoufalého stavu k chatovému ráji
Více informací Dům, kde měl chalupu herec Menší, silnice podle Ploučnice do Horní Police na Českolipsku
Menšíkovi tehdy nevěděli, do jakého dobrodružství se pouštějí. Chalupa byla ve špatném stavu a vyžadovala spoustu práce a peněz. Navíc neměli auto, takže dojížděli linkovým autobusem a vše potřebné vždy převáželi s sebou.
Chalupa v Dolní Polici se stala místem, kde Vladimír Menšík načerpal sílu před hereckou sezónou a také místem, kde trávil čas s rodinou. Pro rodinu Menšíků se nedaleká řeka Ploučnice stala oblíbeným místem pro koupání, rybaření a výlety na loďce. Nejoblíbenějším místem na chalupě pak bylo podkroví, které si Vladimír sám upravil, aby tam mohl relaxovat a bavit se s rodinou.
Návštěvy slavných herců
Není tajemstvím, že Menšík miloval společnost. A jaký je lepší způsob trávení času, než v přítomnosti svých kolegů a přátel? Chalupa v Dolní Polici se brzy stala místem, kde se herci mohli setkat, povídat si a užívat si dobrého jídla. Ať už to byl Miroslav Horníček, Vlastimil Brodský nebo Jiří Zahajský.
Menšíkova kulinářská show
Nemyslete si, že Menšík na své chalupě pouze relaxoval. Byl známý svými kulinářskými schopnostmi, především svou vyhlášenou živáňskou vepřovou pečení, nebo polévkou „perkenicí“. Pokud byla chalupa v Dolní Polici známá něčím mimo její celebritní hosty, bylo to právě jídlo.
Poslední kapitola chalupy
S Menšíkovou smrtí 29. 5. 1988 ztratila chalupa část svého kouzla. Ačkoli rodina pokračovala v úpravách a udržovala chalupu v dobrém stavu, čas si vybral svou daň. V roce 2005 se rodina rozhodla chalupu prodat, ale odkaz Vladimíra Menšíka zde zůstává dodnes. Část zařízení chalupy byla dokonce věnována muzeu v České Lípě.
Tato chalupa nebyla jen domem. Byla to kulisa mnoha příběhů, setkání a nezapomenutelných chvil. A její stěny stále šeptají příběhy o době, kdy Vladimír Menšík a jeho přátelé vytvářeli v Dolní Polici nezapomenutelnou atmosféru.
Zdroje: ahaonline.cz, idnes.cz, geocaching.com
Sledujte nás v Google Zprávách