Pojem Ganerbenburg znají především odborní milovníci hradů. Německý pojem znamená u našich sousedů hrad obsahující více hradních jader. V současné době se česká kastelologická věda shoduje, že se jedná o pojem velmi nepřesný a snaží se najít český ekvivalent, který by lépe vyjadřoval podstatu věci. Jak pojmenovat hrady, které měli více samostatných majitelů s vlastními paláci, ale povětšinou se společným celkovým opevněním a hospodářským zázemím?
Více majitelů, menší náklady
U našich německých sousedů byl Ganerbenburg nejčastěji sídlem ministeriálů velkých církevních i světských feudálů a v některých případech měl až deset hradních jader s vlastní věží a palácem, tedy jakýsi „desetihrad“. Za vším je možné hledat peníze a tak tomu bylo i v tomto případě, takový hrad prostě vyšel levněji, včetně svého provozu.
Samotný pojem Ganerbenburg je v českém prostředí používat neúnosné, jedná se především o německý právní pojem spojený s tamějším středověkým právem. Snad by se u nás nechalo říci, že se jedná o hrad ve spolku.
Několik příkladů
Na západ od našich hranic se s tímto typem hradu můžeme setkat dosti často. Na ukázku tři působivé příklady. Za Ganerbenburg můžeme označit monumentálně působící „čtyřhrad“ nad městečkem Lastours na jihu Francie (viz hlavní foto článku).
Milovníci bizarních skal, pískovcových skalních měst a podobně jistě nadchne, stejně jako mě, „trojhrad“ Altdahn-Grafendahn-Tanstein v rozlehlé skalní oblasti na pomezí Rýnska-Falce a Alsaska. Ve Francii, přesněji v Alsasku dává při celkovém pohledu na hradní kopec počet hradních věží na lokalitě Haut Eguisheim tušit, kolik tu stálo vedle sebe hradů.