Zdroje: www.spilberk.cz, www.morava-napoleonska.cz, english.radio.cz
Hrad Špilberk založil Přemysl Otakar II., moravský markrabě a pozdější český král.
Jak zacházeli s vězni v pověstných kasematech na Špilberku
Přemysl Otakar II. založil Špilberk jako důstojné sídlo moravských panovníků a na podporu královské moci českých králů. Ti jej však navštěvovali jen zřídka. Věznice Špilberk byla založena až v roce 1783 Habsburky, kteří v té době vládli Českému království.
Brněnský Špilberk měl jedno z nejkrutějších vězení vůbec.
Věznice sloužila zejména k umístění politických vězňů, zločinců a dalších osob považovaných za hrozbu vládnoucí moci. V prvních letech provozu věznice byly podmínky v ní nechvalně známé, vězni byli vystaveni mučení a nelidskému zacházení.
Špilberk byl nejtvrdším vězením v Evropě a říkalo se mu "vězení národů". Svůj statut věznice ztratila v roce 1855, ale ještě za 1. světové války sem byli nedobrovolně umisťováni politicky pronásledovaní odpůrci rakouské monarchie a za 2. světové války také lidé pronásledovaní německými nacisty.
Kasematy na Špilberku
Pověstné kasematy původně sloužily jako úkryt pro vojáky před dělostřeleckým útokem, postupně se však tyto dvoupatrové klenuté chodby bez oken začaly využívat jako vězení pro nejtěžší zločince.
Zejména v průběhu 18. a 19. století byly kasematy využívány k umístění politických vězňů. Ti zde byli často vystaveni krutým podmínkám a velmi špatnému zacházení. Cely byly malé, stísněné a často vlhké, vězňům bylo odpíráno základní vybavení, jako je řádná strava, oblečení a lůžkoviny.
Hrůzné podmínky každý nepřežil
Mnoho politických vězňů držených v kasematech na Špilberku patřilo ke skupinám, které se stavěly proti vládnoucí moci, včetně českých nacionalistů a členů protihabsburského odboje. V některých případech byli vězni zadržováni roky bez soudu a byli vystaveni mučení a dalším formám týrání. Hrůzné podmínky každý nepřežil.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Existovali však i tací, jež navzdory krutým podmínkám dokázali najít způsob, jak vzdorovat a přežít. Mnoho vězňů například využívalo čas strávený v kasematech k vytváření uměleckých a literárních děl nebo ke komunikaci s ostatními vězni prostřednictvím tajných zpráv či kódů.
Postupem času věznice prošla různými změnami a snahou o zlepšení podmínek pro vězně. Věznice však byla i nadále místem velkého utrpení, zejména v obdobích politických otřesů. Například během první světové války bylo ve Špilberku vězněno mnoho politických vězňů a někteří z nich byli popraveni na vězeňském dvoře.
Dnes si návštěvníci hradu mohou prohlédnout některé z původních kasematních cel a seznámit se se zážitky vězňů, kteří zde byli drženi. Cely jsou drsnou připomínkou temné historie pevnosti a slouží jako svědectví o houževnatosti a odhodlání těch, kteří v nich byli vězněni.
