Co je to za místo a čím láká?
Tento kdysi neznámý malý ostrůvek jménem Yttygran poblíž pobřeží Čukotky na dalekém východě Ruska dnes přitahuje turisty nejen přírodními krásami, ale nabízí i velmi zajímavý pohled do historie. Nachází se na něm pozůstatky po dnes již vyhynulých domorodých kmenech. Vody kolem ostrova jsou domovem mnoha druhů mořských živočichů, včetně několika druhů velryb. Jejich kosti byly stavebním kamenem jednoho ze zvláštních, tajemných útvarů, díky nimž se stala tato lokalita známou.
O jakou vzácnou památku se jedná?
Na pěti stech metrech dlouhém úseku země, na severním pobřeží ostrova, jsou jako němí svědci staré kultury jakoby náhodně rozesety obří kosti a lebky velryb, dnes známé jako Ulička velrybích kostí. Dvě řady třiceti čtyř kostí tyčících se do výšky připomínají uličku. Proto ji sovětští archeologové, kteří tento útvar objevili v roce 1976, nazvali Whale Bone Alley. Z antropologického hlediska zajímavý, až neobvyklý nález, je přibližně 600 let starý. Kosti o váze až 300 kilogramů zatlačené do písku, některé z nich podepřené kameny, tvoří určitý obrazec. Archeologové se proto domnívají, že byla tato „stavba“ původně větší a nejspíš i důmyslnější. Dále předpokládají, že se zde kdysi nacházely lebky těchto velkých mořských savců; jámy na místě naznačují, že se do nich mohlo ukládat velrybí maso.
Kdo a proč zasadil kosti do země?
Ani desetiletí, která uplynula od objevení tohoto místa, nedala badatelům odpovědi nejen na účel Uličky velrybích kostí, ale nezodpověděla i mnohé další. Existuje několik teorií, z nichž jedna předpokládá, že ostrůvek Yttygran obývaly kmeny sibiřských Jupiků. Ve 14. století, tedy v době vzniku tohoto útvaru z kostí, bylo klima na ostrově chladnější než dnes, moře pokrývaly ledové kry, hlavním zdrojem obživy byl lov velryb. Je možné, že z důvodů nedostatku potravy docházelo mezi kmeny k bojům, a toto uspořádání kostí mohlo sloužit jako svatyně, kde se znesvářené kmeny scházely. Mohlo to být místo obětních obřadů, pohřebních rituálů, o kterých se však dosud nic neví. Nikde jinde se obdobné místo tak obrovských rozměrů nenachází. Potomci původních Jupiků, kteří tento kout světa obývají, říkají, že ostrůvek byl „pouze“ místem pro zpracování a uchovaní masa velryb.
Najdou badatelé přijatelná vysvětlení?
Průzkumy místa, velrybích kostí i pozůstatků domorodých kmenů pokračují. Úmysl původních obyvatel zůstává obestřen tajemstvím. Tento zatím nevyřešený dílek do mozaiky historie nejen Inuitů – Ulička velrybích kostí, který nesmírně láká turisty celého světa, kteří jej chtějí vidět na vlastní oči, je dnes na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Zdroje: www.dotyk.cz, siberiantimes.com, www.youtube.com
