Před padesáti lety skončila výroba jednoho z nejslavnějších československých vozítek v historii – Velorex. Jednalo se původně o tříkolové vozítko s trubkovým rámem potaženým koženkou. Za vznikem jediného homologovaného vozidla s plátěnou karoserií na světě stáli dva bratři – František a Mojmír Stránští.
Invalidé jásali, další se posmívali
Ve své době snad nebyl nikdo, kdo by Velorex neznal. Milovali ho zejména invalidé, protože se dalo řídit ručně. Pro mnohé z nich to byl splněný sen, protože se mohli po silnicích prohánět ve vozítku, i když třeba neměli nohy.
Většina motoristů se však na Velorex dívala skrz prsty. Možná i proto mu lidé vymysleli tolik přezdívek, například hadrák, hadraplán, hadrolet, husí stehno, montgomerák, velouš, chroust, netopýr, pytel na mrzáky, splašené trubky či prchající stan.
Jezdí v Česku, USA i Austrálii
Přesto, že výroba vozítek skončila už před půlstoletím, stále můžete tato vozítka na našich silnicích občas zahlédnout. Mají totiž slušnou fanouškovskou základnu a pravidelně se příznivci této značky scházejí na různých veteránských srazech. Velorexy je možné najít po celé Evropě, několik jich jezdí i v Asii, v Americe a jeden dokonce v Austrálii.
Samotnému Velorexu předcházela tříkolka OS-KAR. Sériová výroba Velorexu odstartovala v roce 1951 a trvala do roku 1973. Pamětníkům se určitě dodnes vybaví charakteristický zvuk dvouválcového dvoutaktního motoru této legendární koženkové tříkolky.
Nepovedený model se čtyřmi koly
Málokdo dnes ví, že existoval také Velorex se čtyřmi koly. První kabriolet s označením Velorex 1960 spatřil světlo světa v září 1959. Model vycházel z předchozího tříkolového designu. Byl stejně jako jeho tříkolový předchůdce určen pro přepravu dvou osob na krátké vzdálenosti. Jeho design ale doznal výrazné změny. Přední část byla z laminátu a zbytek karosérie pokrývala tradiční koženka natažená na kovovém rámu.
Trvalo ale ještě více než desetiletí, než výrobní závod začal čtyřkolové verze Velorexu sériově vyrábět. Technologický postup byl totiž příliš náročný. Bohužel, tato inovace stála firmu existenci. Čtyřkolová verze nebyla moc zdařilá, kvůli šedému koženkovému potahu se mu začalo posměšně říkat "šedá pomsta". Výroba trvala jen dva roky a znamenala v roce 1973 definitivní konec výroby této značky. V té době totiž rostla obliba Trabantu, který se stal příliš vlekou konkurencí Velorexu.
Sběratelský kousek velké hodnoty
Dnes je Velorex považován za legendu a sběratelský kousek. Někteří nadšenci se stále věnují renovaci a udržování těchto historických vozidel a neváhají do oživení hadraplánu investovat velké peníze.
Kdo chce tato vozítka vidět na vlastní oči, může dorazit na některý ze srazů nadšenců této značky. Pokud jste nestihli červencový PodOrlický sraz velorexů v Bystré v Orlických horách, můžete si ještě naplánovat výlet do obce Pátek u Poděbrad, kde si dají příznivci Velorexu dostaveníčko 11. srpna. První zářijový den se pak uskuteční sraz fandů Velorexu na koupališti ve Svojkovicích u Rokycan.
Zdroje: tipcars.com, denik.cz, auto.cz
