Vesmír je všechno - prosto, čas, nekonečno, hmota i nicota, energie životodárná i smrtící, prach i objekty a jejich soustavy, které svojí velikostí předčí vše kolem sebe. Proto nemůže přestat lidi fascinovat a zřejmě nic nás neodradí od dalších a dalších výzkumů a objevů. Jedním z těch nejzajímavějších je Velká Herkulova zeď, podle všeho, co dnes víme, největší “věc” ve vesmíru, alespoň v té jeho části, kterou je lidstvo schopno zkoumat.
Vesmírný Goliáš Corona Borealis
Velká Herkulova zeď, nebo-li Corona Borealis je tak zvané galaktické vlákno, tedy vlastně ohromná skupina galaxií, propojených mezi sebou gravitační silou. Astronomové o ní vědí již přibližně deset let, ale stále jsou na samém začátku jejího objevování. Už nyní ale tuší, že má tahle soustava na délku kolem deseti miliard světelných let, přičemž celá Mléčná dráha je oproti ní doslova trpaslíkem, měřícím “pouhých” sto tisíc světelných let, tedy 0,001 % Corony Borealis. Jak maličká je potom v takovém porovnání naše Země a jak nicotní jsme sami my, lidé…
Objev díky gama zábleskům
Velká Herkulova zeď se ve vesmíru rozprostírá v takové vzdálenosti od Země, že ani ty nejlepší teleskopy nejsou schopny světlo, které od ní vychází, zaznamenat. Proto ji vědci mohou zkoumat jen mapováním zaznamenaných podivných a zprvu zdánlivě nelogických gama záblesků, které z této části vesmíru doputují až k nám. Právě ty jsou nejsilnější formou záření v celém elektromagnetickém spektru a mají tak také největší dosah.
Mléčná dráha je oproti Velké Herkulově zdi jen maličným vesmírným trpaslíčkem
Popírá téměř vše – i teorii inflace
Kdybychom se náhodou domnívali, že lidstvo již přišlo na podstatu vesmíru a dokáže předem odhadnout jeho principy, pak je tady právě tato superkupa, která jakoukoliv známou poučku šmahem zboří. Nejenže by tato struktura měla zabírat celých deset procent známého a vědecky pozorovatelného vesmíru, ale navíc nerespektuje ani zákony, o nichž nejen astronomové doposud předpokládali, že jsou nepřekročitelné ani pro vesmírná tělesa a jejich skupiny. Zejména se jedná o tak zvanou teorii inflace, která popisuje rovnoměrné rozpínání vesmíru, stále ještě následek dávného velkého třesku.
Aby se vesmír nezhroutil
Rovnoměrné rozložení hmoty ve vesmíru je podle vědců nezbytně důležité pro samotné jeho zachování. Pokud by došlo v některé jeho části k velkému nakupení objektů, jež by na sebe vzájemně působily svojí gravitací, následný efekt by mohl vést ke zhroucení všeho, co vesmírem nazýváme. Nejednotnost a zároveň soudržnost Corony Borealis ale odporují všemu známému, přesto podle závěrů americko-maďarského týmu, který se jejímu výzkumu primárně věnuje, skutečně existuje.
Jak dlouho tenhle rekord vydrží?
Tak, jako téměř každá nová teorie, mají i závěry zmiňovaného výzkumného týmu svoje oponenty, kteří o existenci Velké Herkulovy zdi pochybují. Hovoří se také o tom, že pokud skutečně existuje, vůbec nemusí jít o největší strukturu ve vesmíru, můžeme ji považovat jen za prozatím největší, jakou se lidstvu podařilo objevit. Není vyloučeno, že již dnes nebo snad zítra narazí jiní výzkumníci na náznaky či dokonce důkazy něčeho mnohem většího a ještě více překvapujícího. Nejde přece o nic méně záhadného, než je vesmír…
Zdroje: space, a-z-animals, livescience
