Naše tajná zbraň proti horku
Lidské tělo je sofistikovaný stroj, jehož termoregulační systém udržuje tělesnou teplotu stabilně kolem 37 °C. Když se svět kolem nás rozpálí, tělo se přizpůsobí tím, že vylučuje pot – náš osobní chladicí systém. Ale co když je venku tak horko, že se pot nemůže dostatečně odpařovat?
Dvě strany téže mince
Podle některých vědeckých studií může lidské tělo, za předpokladu nízké vlhkosti, snést teplotu až 60 °C, ale pouze na krátký čas. Důvodem je, že s nízkou vlhkostí se náš pot může efektivně odpařovat, a tím nás ochladit. Když se ale vlhkost zvyšuje, naše tělo nemůže pot odpařovat tak efektivně, což vede k riziku přehřátí. A tak se nejedná pouze o teplotu, ale i o vlhkost. V extrémních podmínkách je klíčovým ukazatelem tzv. "teplota vlhkého teploměru", která kombinuje teplotu a vlhkost.
Experimentální cesta za poznáním
Vědci z Penn State University prováděli řadu experimentů s cílem zjistit, jaké kombinace teploty a vlhkosti začínají být pro člověka nebezpečné. Jeden z experimentů zahrnoval polykání malých telemetrických pilulek účastníky, aby bylo možné sledovat jejich hlubokou tělesnou teplotu, zatímco byli vystaveni různým teplotám a vlhkostem v kontrolovaném prostředí.
Kombinace, která může být smrtící
Tyto pokusy odhalily, že hranice, kdy teplota tělesného jádra začíná stoupat, je nižší než předpokládaných 35 °C při 100% vlhkosti. Výsledky výzkumu naznačují, že skutečná "kritická hranice" je teplota vlhkého teploměru 31 °C, což by odpovídalo například 31 °C při 100% vlhkosti nebo 38 °C při 60% vlhkosti.
Skupina s vyšším rizikem
Je důležité si uvědomit, že tyto hranice byly stanoveny pro mladé a zdravé jedince. U starších lidí a lidí s chronickými onemocněními mohou být nižší teploty a vlhkost náročné a mohou ohrozit jejich zdraví. A jaký význam to má pro naši budoucnost? S měnícím se klimatem se mění i naše podnebí a extrémní vlny veder jsou častější. To znamená, že je pravděpodobnější, že se budeme muset vyrovnat s teplotami a vlhkostí, které přesahují naše biologické limity.
Ačkoli naše těla jsou pozoruhodně odolná, výzkum ukazuje, že i ona mají své limity. Když teploty stoupají, naší prioritou by mělo být učení se, jak se přizpůsobit, a hledání způsobů, jak minimalizovat dopady klimatických změn na naše zdraví a životní prostředí. V situaci přežití v extrémním teple se totiž každý stupeň a procento vlhkosti skutečně počítá.
Zdroje: journals.physiology.org, theconversation.com, cnn.iprima.cz