Naše tajná zbraň proti horku

Lidské tělo je sofistikovaný stroj, jehož termoregulační systém udržuje tělesnou teplotu stabilně kolem 37 °C. Když se svět kolem nás rozpálí, tělo se přizpůsobí tím, že vylučuje pot – náš osobní chladicí systém. Ale co když je venku tak horko, že se pot nemůže dostatečně odpařovat?

Zdroj: Youtube

Dvě strany téže mince

Podle některých vědeckých studií může lidské tělo, za předpokladu nízké vlhkosti, snést teplotu až 60 °C, ale pouze na krátký čas. Důvodem je, že s nízkou vlhkostí se náš pot může efektivně odpařovat, a tím nás ochladit. Když se ale vlhkost zvyšuje, naše tělo nemůže pot odpařovat tak efektivně, což vede k riziku přehřátí. A tak se nejedná pouze o teplotu, ale i o vlhkost. V extrémních podmínkách je klíčovým ukazatelem tzv. "teplota vlhkého teploměru", která kombinuje teplotu a vlhkost.

Experimentální cesta za poznáním

Vědci z Penn State University prováděli řadu experimentů s cílem zjistit, jaké kombinace teploty a vlhkosti začínají být pro člověka nebezpečné. Jeden z experimentů zahrnoval polykání malých telemetrických pilulek účastníky, aby bylo možné sledovat jejich hlubokou tělesnou teplotu, zatímco byli vystaveni různým teplotám a vlhkostem v kontrolovaném prostředí.

Kombinace, která může být smrtící

Tyto pokusy odhalily, že hranice, kdy teplota tělesného jádra začíná stoupat, je nižší než předpokládaných 35 °C při 100% vlhkosti. Výsledky výzkumu naznačují, že skutečná "kritická hranice" je teplota vlhkého teploměru 31 °C, což by odpovídalo například 31 °C při 100% vlhkosti nebo 38 °C při 60% vlhkosti.

Skupina s vyšším rizikem

Je důležité si uvědomit, že tyto hranice byly stanoveny pro mladé a zdravé jedince. U starších lidí a lidí s chronickými onemocněními mohou být nižší teploty a vlhkost náročné a mohou ohrozit jejich zdraví. A jaký význam to má pro naši budoucnost? S měnícím se klimatem se mění i naše podnebí a extrémní vlny veder jsou častější. To znamená, že je pravděpodobnější, že se budeme muset vyrovnat s teplotami a vlhkostí, které přesahují naše biologické limity.

Ačkoli naše těla jsou pozoruhodně odolná, výzkum ukazuje, že i ona mají své limity. Když teploty stoupají, naší prioritou by mělo být učení se, jak se přizpůsobit, a hledání způsobů, jak minimalizovat dopady klimatických změn na naše zdraví a životní prostředí. V situaci přežití v extrémním teple se totiž každý stupeň a procento vlhkosti skutečně počítá.

Zdroje: journals.physiology.org, theconversation.com, cnn.iprima.cz