Od hororu k vědě
Mozek je složitý orgán a přes veškerý pokrok v medicíně stále zůstává neprozkoumaný podobně jako vesmír. Tzv. mozek v kádi (BIV) se díky vývoji v oblasti neurověd přesunul z filozofické roviny a vědeckých fikcí do reality. Neurovědci z Yale University School of Medicine (2019) dokázali oživit čtyři hodiny mrtvé mozky prasat, když je připojili k systému BrainEx, který vyvinuli. Dokázali, že mozek, pokud dostává živiny a umělou okysličenou krev, může „žít“ i mimo tělo. Oživlé mozky se začaly regenerovat a neurovědci svůj experiment z etických důvodů zastavili, pro případ, že by mohly nabýt vědomí. Otázka, zda si může mozek mimo tělo zachovat mysl a vědomí zůstala.
Mozek odříznutý od světa
Naše prožitky, vědomí jsou spletitým propojením interakcí mezi mozkem, tělem a prostředím. Zda je mozek schopen vnímat, pokud je oddělen od těla a smyslů, zkoumali neurovědci Anil Seth z University of Sussex v Anglii a Marcello Massimini z University of Milan. Své poznatky spolu s filozofem Timem Baynem z Monash University v Melbourne uveřejnili v časopise Trends in Neuroscience (2020). Uvádějí, že „ostrovy vědomí“ u takového mozku existovat můžou.
Z kmenových buněk vypěstovali 3D mini mozky s různými rysy vyvíjejícího se mozku. Některé z těchto mozečků „v misce“ měly mozkové vlny podobné jako mají předčasně narozené děti. Vědci se těchto mozečků zeptat nemohli, zda vědomí prožívají. To je dovedlo k myšlence, že je nutné vymyslet objektivní měřítko vědomí.
Lze vědomí „změřit“?
Jak tito neurovědci předpokládají, vědomí může být úzce spjato s dynamikou mozku. Ta se dá měřit pomocí tzv. indexu perturbační komplexity (PCI), který je založen na úrovni interakcí mezi neurony. Prostřednictvím tohoto indexu by bylo možné elektricky stimulovat určitou část mozku a následně změřit výsledné vzorce nervové aktivity, a tak míru interakcí mezi mozkovými buňkami. Pokud by výsledné měření těchto interakcí ukazovalo na množství informací, dalo by říct, že je „vědomější“. Přirovnali to k vlnkám na rybníce po vhození kamene, když interagují s dalšími objekty v rybníce a vyvolávají další vlnění.
Index perturbační komplexity je spolehlivým ukazatelem vědomí u lidí, jak uvedl Bayne, kteří nejsou plně při vědomí. Nižší úroveň vědomí či uvědomění mají lidé v kómatu nebo spánku. „PCI se ukázala jako účinná při odhalování odpojeného vědomí během snění, ketaminové anestezie a byla také úspěšně použita u pacientů, kteří nereagují po těžkém poranění mozku,“ řekl Bayne pro Live Science.
Jak neurovědci uvedli, tato technologie zatím není definitivní odpovědí na otázku, zda se mozky „odříznuté“ od světa pomalu vypínají, nebo zda jejich ostrůvky vědomí mají stejnou úroveň nervové složitosti jako mozky vědomých subjektů. Dle Bayneho je „… úkol vyvinout objektivní měřítko vědomí stále aktuální.“ Stejně tak je výzvou pochopit „obsah vědomí“ u mozků bez těla.
Související články
Zdroje: www.livescience.com, www.stemcelltherapy.tv, www.sciencedirect.com
