Štípnutí komára nebo ještě nepříjemnější bodnutí ováda zažil víceméně bez úhony asi každý z nás. Ani obávanější útok vosy nebo včely, pokud nejsme alergičtí, neznamená výrazně bolestivý či rizikový zážitek. Horší je zkušenost se sršní, kde není o co stát a její bodnutí je mnohem bolestivější než například vosí. Naštěstí je naše sršeň obecná v rozporu se svou pověstí docela mírná, a pokud se o to svou aktivitou nezasloužíme, tak nám od ní nebezpečí nehrozí. Ale neútočí jen létající hmyz – velmi nepříjemně pokousat dovedou i některé druhy mravenců, jejichž jed je podobný jedu vosy.
Bolestivost hmyzího ataku zaujala i odborníky, kteří se tématu začali věnovat skutečně vědecky, a výsledkem je stupnice bolestivosti hmyzích bodnutí. O tu se zasloužil na Univerzitě v Arizoně působící americký entomolog Justin O. Schmidt, proto také nese jeho jméno – Schmidtův index. Schmidt se v rámci svého mnohaletého výzkumu nechal pobodat až 150 druhy hmyzu a dostal kolem 1000 žihadel. Podle svých subjektivních pocitů pak stanovil stupnici 0–4. Bodnutí stupně 0 člověk téměř necítí, stupeň 1 je lehká bolest, stupeň 2 základní bolest, stupeň 3 je bolest výrazná, stupeň 4 je ochromující, šokující bolest, a pro jeden hmyzí druh dokonce stanovil kategorii 4+, jejíž bolest Schmidt charakterizoval jako nepředstavitelně intenzivní a sžíravou. Běžné druhy hmyzu, které nás příliš nepotrápí, nyní přeskočme a začněme s těmi, jejichž útok opravdu pocítíme.
Sršeň druhu Dolichovespula maculata – stupeň 2
Bodnutí tohoto extrémně agresivního sršně s výraznou světlou maskou na hlavě, lidově zvaného plešatý sršeň, Schmidt přirovnal k „přibouchnutí ruky do dveří“. Bolest způsobená jeho bodnutím je prý „bohatá a palčivá“. Jeho domovem je Severní Amerika, nejčastěji jihovýchod Spojených států, takže riziko, že zakusíme jeho trýznivé bodnutí, je naštěstí relativně nízké.
Mravenec červený (Pogonomyrmex barbatus) – stupeň 3
Tenhle ani ne 1 cm dlouhý mravenec připomíná naše rezavé lesní mravence, ale jeho bodnutí je mnohem bolestivější. Dle Schmidta při něm máte pocit, „jako by vám odstraňovali zarostlý nehet, samozřejmě bez umrtvení“. To skutečně nezní příliš lákavě, naštěstí se s ním u nás také nesetkáme, neboť jeho domovem je jihozápad Spojených států.
Vosa není krvelačné monstrum. Útočí, jen když se cítí ohrožená.
Vosík francouzský, zvaný též skvrnitý (Polistes dominula) – stupeň 3
Tato až 2 cm velká vosa je rozšířená v mírném pásu Evropy, na Kavkaze a ve Střední Asii. Můžeme se s ní setkat i u nás, výskyt vosíka byl pozorován v Praze a okolí, v Polabí a na jižní Moravě. Po bodnutí podle Schmidta pocítíme „sžíravou bolest s výrazným hořkým dozvukem. Jako by vám někdo nalil na otevřenou ránu kyselinu chlorovodíkovou“. Vskutku výrazná bolest však naštěstí pro nás netrvá dlouho a sám vosík nepatří mezi agresivní druhy hmyzu, riziko bodnutí proto také není vysoké.
Hrabalka obecná (Priocnemis vulgaris) – stupeň 4
I vosy hrabalky žijí u nás, vyskytují se totiž všude, kde jsou pavouci, jimiž živí své larvy. Troufnou si i na výrazně větší kořist, než jsou samy. Žihadlo jim slouží k paralyzování kořisti, nehybného, ale stále živého pavouka potom odtáhnou do svého hnízda, kde na něj nakladou vajíčko. Z něj vylíhlá larva paralyzovaného pavouka doslova sežere zaživa. Pokud hrabalky bodnou člověka, připraví mu vskutku nezapomenutelný zážitek. Dotyčný dle Schmidta zakusí „oslepující bolest připomínající zásah elektrickým proudem, jako by vám do vany hodili zapnutý fén“. Ostatně v bolestivosti bodnutí je dokáže trumfnout jen jediný hmyzí druh.
Mravenci druhu Paraponera clavata – stupeň 4+
Tito až 3 cm velcí, červenohnědě až černě zbarvení mravenci nejsou příliš nápadní, zato disponují žihadlem s jedem, jehož účinky entomolog Schmidt považoval za tak děsivé, že pro tento druh vytvořil na své stupnici speciální kategorii 4+. Při bodnutí prý ucítíte „naprosto intenzivní, až zářivou bolest“. Vědec ji přirovnává k „chůzi po rozžhavených uhlících se sedmicentimetrovými hřebíky zaraženými do paty“. Hrůznost zážitku ještě zvyšuje to, že bolest přetrvává v neztenčené intenzitě až 24 hodin. Někdo ji přirovnává k průniku střely, odtud anglický název mravence Bullet Ant. Naštěstí se s těmito mravenci u nás nesetkáme, vyskytují se v deštných pralesích Střední a Jižní Ameriky. Amazonský kmen Mawé je využívá k iniciačnímu obřadu, při němž mají chlapci dokázat svůj přerod v muže tím, že na sobě vydrží mít tyto mravence ve speciálních rukavicích po dobu pěti minut. V rámci televizní soutěže to vyzkoušel i australský komik Hamish Blake. Rukavice nevydržel mít nasazené déle než několik sekund a musel být okamžitě odvezen do nemocnice, kde mu byl nasazen morfin, antibiotika a antihistaminika. V nemocnici následně strávil několik hodin.
Zdroje:https://bavsevedou.zcu.cz/schmidtuv-index-ktery-hmyz-ma-nejbolestivejsi-bodnuti/, https://www.9news.com.au/entertainment/hamish-blake-bullet-ant-stunt-backfires/2165b121-8168-4aaa-8d0e-7cc77f7b43ef
