Zombie v našich tělech
Vyvinutí vakcíny proti stárnutí předcházel dvacetiletý výzkum procesu stárnutí a stárnoucích buněk. Vědci zjistili, že kornatění tepen, cukrovku a jiné nemoci stáří aktivují tzv. zombie buňky. V medicíně se jim říká senescentní buňky. Jsou to staré buňky, které se přestaly množit a užitečně přispívat k metabolickým procesům. Měly by odumřít, avšak „potulují“ se v blízkosti zdravých buněk. Vylučují směs škodlivých chemických látek. Tak poškozují mladé zdravé buňky a spouštějí jejich stárnutí. Jsou příčinou různých chronických zánětů a nemocí souvisejících se stářím. V senescentních buňkách vědci objevili protein, který mají jak lidé, tak myši. A ten vedl k dalšímu výzkumu k vyvinutí účinné vakcíny na likvidaci zombie buněk.
Myši přestaly stárnout
„Lidé i myši jsou náchylní ke stejným nemocem. Ale obecně platí, že vše by mělo probíhat postupně: výzkum by měl probíhat nejprve na myších, pak na opicích, nakonec na lidech. Tady není třeba spěchat. Ale k lidem se určitě dostaneme,“ řekl Tohru Minamino, profesor z japonské Juntendo University, který vedl tým výzkumníků, kteří vakcínu vyvinuli a testovali na myších. Výsledky pak zveřejnili v online časopise Nature Aging. Tým vyvinul peptidovou vakcínu na základě aminokyseliny, kterou obsahuje protein zombie buněk. „To je náš hlavní výsledek. Našli jsme speciální marker, který označuje stárnoucí buňky. A naše vakcína funguje tak, že tyto markery detekuje a stárnoucí buňky z našeho těla odstraní,“ vysvětlil profesor Minamino. Jednoduše, vakcína spouští v těle tvorbu protilátek, které se následně navážou na stárnoucí buňky a bílé krvinky z těla škodlivé buňky odstraní.
Testy na myších ukázaly, že po očkování u nich došlo ke snížení počtu zombie buněk a arteriální ztuhlosti. Myši v průměru žijí dva a půl roku, u očkovaných se jejich délka života prodloužila.
A lidé?
Profesor Minamino uvedl: „Vakcína je velmi účinná. Můžeme očekávat, že se bude používat k léčbě ztuhlosti tepen, cukrovky a dalších onemocnění souvisejících se stárnutím.“ Domnívá se, že zatím objevili pouze jeden marker senescentních buněk, ale že jich musí být víc. Dle něho by bylo naprosto ideální, aby každý pacient měl svůj „vlastní“ marker, který by se dal použít k diagnostikování jeho nemoci. Tak by bylo možné zvolit účinnou vakcínu pro každý jednotlivý případ. „Věřím, že jsme velmi blízko uvedení vakcíny pro lidi na trh. Potřebujeme určit ještě několik markerů stárnoucích buněk a můžeme snadno vytvořit vakcínu. Již nyní existuje přinejmenším několik způsobů, jak bojovat proti rakovině pomocí protilátek... Myslím, že jsme velmi blízko,“ řekl výzkumník. S optimismem pak dodal, že „velmi blízko“ by mohlo nastat během následujících pěti let.
Zdroje: mysteriesrunsolved.com, www.indiatimes.com, longevity.technology
