Smrt jako taková je velmi tabuizované téma. Řekněte sami, jak často se o konci života otevřeně bavíte? Ať už se svými rodiči, dětmi nebo obecně ve společnosti… Během rozhovoru se tomuto tématu zkrátka rád každý z nás vyhne.
Ani ta největší suma na účtu nám nezajistí nesmrtelnost. A nikdo neví, jak budou poslední okamžiky našeho života probíhat. Budou to vůbec pouhé okamžiky? A kdy opravdu nastává onen konec? Na některé otázky přináší odpovědi americký výzkum, jenž se uskutečnil v Langoneově lékařském centru Newyorské univerzity, sledující umírající pacienty, kteří byli prohlášeni za klinicky mrtvé - tedy jejich srdce přestalo bít.
Mozek umírá pomaleji než srdce
Doktoři obvykle konstatují smrt při zástavě srdeční aktivity, tedy ve chvíli, kdy srdce přestane cirkulovat krev do našeho mozku. Tím přestane docházet k jeho okysličování a mozkové buňky začnou umírat, což platí i pro zbytek těla. Britský docent medicíny Sam Parnia a jeho tým, kteří se procesy kolem umírání dlouhodobě zabývají, však v posledních letech zjistili, že mozek umírá pomaleji nežli srdce. Tudíž zástava srdeční činnosti přichází zřetelně dříve než konec té mozkové, a to v řádu desítek sekund až několika málo minut. Dokončení tohoto procesu může ale trvat i hodiny! Toto zjištění otevírá časové okno, kdy je člověk oficiálně považovaný za mrtvého, ale ve skutečnosti si stále ještě uvědomuje věci, které se kolem něho dějí.
Co je vlastně smrt?
Parnia tvrdí, že pro pochopení významu celé studie, je nutné nejprve porozumět tomu, co smrt vlastně znamená. „Navzdory obecnému vnímání smrt není konkrétní okamžik, ale potenciálně vratný proces, při němž selhává srdce, mozek a plíce zároveň,“ vysvětlil doktor pro deník The Sun.
Pacienti slyšeli lékaře ohlašovat jejich smrt
Na studii se podílelo 2060 lidí z Velké Británie, USA a Austrálie, jenž prožili zástavu srdce, ale doktorům se podařilo je resuscitovat. Dvě pětiny těchto pacientů potvrdily, že po zástavě srdce cítili nějaký druh prožívání. Někteří byli dokonce schopni velmi věrohodně popsat, co se s nimi v průběhu klinické smrti dělo. „Popisují, jak sledovali doktory a sestřičky pracovat, věděli i, o čem si v dané chvíli povídali,“ řekl Parnia pro magazín Live Science s tím, že jejich tvrzení ověřili u zdravotnického personálu.
Co z toho vyplývá? Že zastavením srdeční činnosti nekončí život ve všech známých podobách. Možná se právě zásluhou těchto typů výzkumů podaří zachránit více životů.
Zdroje:
https://www.lidovky.cz/relax/zdravi/mozek-muze-vnimat-okamziky-po-smrti
https://zoommagazin.iprima.cz/zajimavosti/uvedomi-si-clovek-vlastni-smrt
https://www.novinky.cz/zena/zdravi/clanek/lide-si-dokazou-uvedomit-vlastni-smrt
