Ochlazování

Globální oteplování je dlouhodobě diskutované téma. Panují samozřejmě názory, že je to přirozený cyklus planety, ale nejčastěji se uvádí do souvislosti se skleníkovými plyny, emisemi, prostě škodlivinami, které produkuje člověk. Že má dalekosáhlé důsledky netřeba zdůrazňovat. Jednou z možností, jak omezit či dokonce oteplovaní Země zabránit je tzv. injektáž stratosférického aerosolu (SAI). Jde zatím o spornou technologii, která by umožnila pomocí letadel do atmosféry rozprašovat aerosolové částice, které by blokovaly sluneční záření a odrážely ho zpět do vesmíru. Technologie umělého zaclonění Slunce je ve fázi výzkumu a nedá se v tuto chvíli říct, co vše by mohla způsobit. Nicméně, některá rizika jsou známá a na úskalí upozorňují sami vědci.

První věcí, která by byla viditelná pouhým okem, je změna barvy oblohy. Pobledla by, vytratila by se z ní modř. Což je přirozeně něco, co by nás asi moc netrápilo. Blokování slunečního záření by ale ovlivnilo chemické složení atmosféry i fotosyntézu, vypařování vody a tím dešťové srážky. To by mělo vliv na současné světové ekosystémy. Pokud by došlo k nesouměrnému rozptylování, ať následkem nějakých přírodních katastrof nebo špatnou koordinací, pak by naopak mohlo někde na světě pršet neustále, jinde by nespadla ani kapka. Na jedné straně záplavy, na druhé extrémní sucha.

Katastrofy

Jak hodně a jakým způsobem by k ochlazování prostřednictvím SAI docházelo by záleželo také na míře použití. Je nanejvýš zřejmé, že by blokování záření negativně ovlivňovaly přírodní katastrofy. Po erupci výbušných sopek následkem sopečného popela, který také zacloňuje slunečního záření, dochází k přirozenému ochlazování. V tu chvíli by Země, či určitá oblast měly hned dva ochranné pláště. Aerosolové částice mají mít životnost osm měsíců. Nešlo by je nějak urychleně „vysát“ a ochlazování upravit. Došlo by k velkému a rychlému ochlazení? K době ledové?

Částice, které mají odrážet záření z vesmíru by musely být upravovány na základě údajů z družic o změnách v atmosféře. Reakce by nebyla rychlá, je tu však zásadnější problém. Celý systém SAI může narušit či dokonce vyřadit cokoli. První nasnadě jsou sluneční bouře a jiné (nečekané i neznámé) vesmírné události. Následně by pak mohlo dojít naopak k nebývalému oteplování.

Zneužití

Pominou-li se nepředvídatelné přírodní katastrofy a vesmírné události, které by mohly naprosto zvrtnout umělé ochlazování, je tu i lidský faktor. Všechny modely využití SAI jsou založeny na případném šetrném ochlazování s minimalizováním negativních dopadů. To vše není možné bez zajištění podmínek rozumné spolupráce na světové úrovni na základě mezinárodních dohod. Vlády všech zemí světa by musely být v této věci naprosto názorově sjednoceny. Bohužel, jak víme, v takovém světě nežijeme. Snadno by mohlo dojít k politickému zneužití a porušování dohod. Příklad: zneužít SAI by mohly třeba některé země, kterým by se hodilo chladnější počasí. Systém by se mohl stát i snadným cílem kybernetických útoků určitých skupin za účelem „vydírání“. Vědečtí odpůrci programu, včetně předních klimatologů upozorňují i na to, že by se SAI mohl stát politickým nástrojem.

Zdroj: Youtube

Rozum na prvním místě

Systémem ochlazování planety SAI se zabývá solární geoinžernýství. Není však jediný, jak uvedla ve své zprávě Národní akademie věd (NAS), která vydala doporučení pro jeho řízení a financování. Kromě vstřikování reflexních částic do stratosféry pro blokování slunečního záření zprava zmiňuje i další dvě geoinženýrská opatření: použití částic pro reflexnější nízko položená oblaka nad oceány nebo ztenčení cirrových mraků. Rozpočtem a riziky se zabývalo při svém setkání šedesát vědců. Snižování emisí z fosilních paliv nadále zůstává „nejnaléhavějším a nejdůležitějším opatřením k řešení klimatické krize“. Vzhledem k znepokojivě pomalému pokroku je dle vědců nutné další možnosti zvážit a pochopit.

Zpráva NASA, uvádí, že: „Rozumná počáteční investice do výzkumného programu slunečního geoinženýrství se pohybuje v rozmezí 100-200 milionů dolarů v průběhu pěti let.“ Program by měl být navržen „společensky odpovědně“, zahrnout výzkum důsledků geonýžernýrství na možné klimatické důsledky a dopady na ekosystémy a společnost. Výzkumníci by se měli řídit kodexem chování a vzít v potaz „domácí a mezinárodní konflikty a spolupráci, spravedlnost, etiku a rovnost“.

Během setkání se k výzkumu vyjádřilo mnoho vědců. Předseda výboru a autor zprávy profesor Ch. Field ze Stanfordovy univerzity uvedl: „Na základě všech důkazů z oblasti společenských, přírodních a technických věd by tento výzkumný program mohl buď naznačit, že by se o solárním geoinženýrství nemělo dále uvažovat, nebo dojít k závěru, že si zaslouží další úsilí.“ Dále se domnívá, že tento americký výzkumný program měl především pomáhat společnosti rozhodovat se na základě informací. Jeho slova potvrdila i předsedkyně akademie M. McNuttová, dle které jsou otázky řízení, kdo bude rozhodovat o nasazení tohoto zásahu stejně důležité, jako otázky vědecké. „… věda musí zapojit veřejnost a ptát se nejen jestli můžeme, ale také zda bychom měli.“

Zdroje: www.theguardian.com, theconversation.com, www.thequint.com