Umělá inteligence už nabyla vlastního vědomí, varuje expert. Mohla by nás zničit

Mezi apokalyptickými scénáři, které můžou vyhubit lidstvo je, že se člověk zahubí sám. Nejde jen o pomalou a plíživou zkázu v podobě ničení životního prostředí a přispívání k oteplovaní planety, případně možnou rychlou zkázu v podobě užití ničivé zbraně ve válečném konfliktu. Ale ve snaze vyvinou modernější a modernější technologie, které mají pomoci ve všech oblastech lidské činnosti v podobě umělé inteligence, si sami pod sebou podřezáváme větev.

„Mozek“ chytřejší než jeho stvořitel

Umělá inteligence zasáhla už všechny vědní obory a zatím je pro vědce a výzkumníky velkým pomocníkem. Že by mohla vyhubit lidskou rasu už padlo nejedno varování. Dle článku v online Daily Mail odborníci z Oxfordské univerzity uvedli, že do konce století bude inteligentnější než my a může dosáhnout stádia „nadlidské“ inteligence. Pokud další vývoj nebude kontrolován, stane se naší záhubou. Stejně jako během studené války závody ve zbrojení, i dnes se státy a společnosti předhánějí „kdo dřív a kdo lépe“. Michael Osborne, profesor strojového učení vyzval k celosvětové regulaci a kontrole vývoje umělé inteligence, aby se předešlo nekontrolovatelným systémům, které by vedly k naší záhubě, a využívat ji etickým a odpovědným způsobem.

Není už pozdě?

Ilja Sutskever spoluzakladatel neziskové organizace OpenAI, která se zabývá výzkumem umělé inteligence a zaměřuje se na opatrné užití, které má pomoci lidstvu, ne mu uškodit varuje, že umělá inteligence je už „vědomá“, nebo přinejmenším „… je možné, že dnešní největší neuronové sítě jsou mírně vědomé“. Umělá neuronová síť je soubor propojených jednotek, je založená na podobnosti neuronů biologického mozku. Lze ji vycvičit k provádění úkolů a činností bez zásahu člověka, aby řešila záležitosti v oblasti medicíny, financí, řízení letadel, automobilů… Může mít skutečně své vědomí? Většina odborníků tvrdí, že tyto systémy se lidské inteligenci, natož vědomí, ani v nejmenším nepřibližují.

Zdroj: Youtube

Troll

Krátce po zveřejnění svého názoru na svém tweetu byl Sutskever označen za trolla a mnoho odborníku jeho tvrzení nazvala blábolem zcela „mimo mísu“ a okomentovala mnoha nesouhlasnými názory. Možná proto, že jen neupřesnil, která neutronová síť fáze vědomí dosáhla, pokud vůbec nějaká a neuvedl žádný konkrétní vývoj. Vědomí v umělé inteligenci je zcela jistě velmi kontroverzní otázka. Vždyť samotné vědomí u lidí je předmětem debat a filozofických úvah již po staletí. Dle německo-amerického neurofyzika a počítačového neurovědce Christofa Kocha, jak se v článku uvádí, je obecně „vše, co v životě prožíváme“. Má nebo může mít „robot“ prožitky? Nicméně jiní odborníci v oboru však mají pocit, že diskutovat o konceptu umělého vědomí je jen odvádění pozornosti od podstaty problému.