Ve vesnici Tyburn u Londýna se po stovky let konaly veřejné popravy domnělých i skutečných zločinců. Šibenice stála uprostřed cesty a v očích pocestných představovala jasný symbol anglického práva. Pokud se někdo vydal směrem k této vsi, bylo jasné, co jde sledovat… O „zábavu“ nebyla nouze, neboť zde přišla o život opravdu početná skupina lidí. Popravy všemožných zločinců, heretiků a zrádců byly oblíbeným veřejným představením, které přitahovalo tisíce diváků. A šlo o poměrně drahou podívanou. Za místo na galerii, odkud bylo nejlépe vidět, se platily celkem velké sumy.
Šibenice fungovala již od konce 12. století
Na místě, kde později vyrostl nechvalně proslulý Tyburnský strom, se popravovalo již od roku 1196. O život zde jako první přišel jistý William Fitz Osbert, vůdce lidové vzpoury, který byl chycen v kostele Svaté Marie. Následně byl uvázán za koně a nahý tažen kolem potoka u Tyburnu, kde ho pak oběsili.
Šibenice, která vzala najednou život 24 lidem
Šibenici nechala v roce 1571 ve slavný Tyburnský strom přebudovat královna Alžběta I. Šlo o speciální královské popraviště tvořené třemi horizontálními rameny spojených v trojúhelník a spočívajících v každém úhlu na podpěře. Jedinečná konstrukce umožňovala synchronní popravu několika lidí, kteří viseli vedle sebe, současně. 23. června roku 1649 bylo naráz popraveno dokonce 24 lidí, z toho jedna žena. Do roku 1786 bylo na Tyburnu pověšeno několik desítek tisíc lidí.
Přihlížející měli k dispozici program s popisem zločinů, které měli trestanci spáchat
Celý proces veřejné popravy podléhal přísným pravidlům. Cestou k Tyburnu si mohli odsouzenci připít s mistrem popravčím v místní hospodě. Kněz následně odříkával po celou cestu na šibenici modlitby a trestanec mohl říct „divákům“ svá poslední slova. Přihlížející davy dokonce někdy dostávaly malé brožurky se seznamem zločinů odsouzených.
Příběh mladíka, který v Tyburnu přežil vlastní smrt
Sedmnáctiletý William Duell byl ve vesnici Tyburn v roce 1740 obviněn ze znásilnění a vraždy mladé dívky. Mladík byl odsouzen k smrti a byl oběšen společně se čtyřmi dalšími zločinci. Poprava proběhla zcela standardně a asi po dvaceti minutách byl Duell odříznut z lana. Během této doby byla těla popravených často předávána učencům lékařských institucí pro účely anatomického zkoumání a Duellovo tělo tak bylo posláno do skotské Surgeon's Hall. Tam si ale všimli, že Duell stále dýchá. Jeho dech se potupně zrychloval a chirurg mu pustil žilou. Duell se zotavil, a ještě toho večera byl převeden do věznice ve městě Newgate. Během soudu a popravy měl Duell horečky, byl v deliriu a podle svých pozdějších slov si na věšení nebo jeho průběh vůbec nevzpomínal. O jeho případu se dozvěděla veřejnost, což mezi lidmi vyvolalo velké nadšení. Úřední činitelé následně změnili chlapcův trest na deportaci do osady určené pro vyhoštěné zločince a v exilu Duell strávil zbytek svého života.
Významné místo v dějinách jezuitského řádu
Odhaduje se, že celkově byly na Tyburnském stromě pověšeny tisíce odsouzenců. Památku na více než 350 katolických mučedníků, kteří v průběhu anglické reformace na šibenici nalezli smrt pro svou víru, mohou věřící uctít také ve Svatyni mučedníků v nedalekém Tyburnském klášteře. Zhruba 105 z těchto mučedníků bylo blahořečeno či svatořečeno.
Až v 18. století se s veřejnými popravami přestalo a exekuce se přesunuly do prostor vězení v Newgate. Šibenice byla naposledy použita roku 1783 a pak byla zbořena.
Zdroje: www.extrastory.cz, www.ancient-origins.net, refresher.cz
