Francesco Tiboni, námořní archeolog pocházející z univerzity v Marseille, vyvolal šok v akademickém světě, když navrhl odvážnou reinterpretaci vzhledu trojského koně. Tiboni tvrdí, že konvenční představa, kterou o koni máme, je ve skutečnosti chybný překlad. Podle něj řecké slovo "hippos", které se běžně překládá jako "kůň", nemusí vůbec označovat čtyřnohé zvíře, ale něco úplně jiného: fénickou válečnou loď se zakřivenou přídí.

Zdroj: Youtube

Původ teorie

Tiboniho teorie čerpá inspiraci ze zprávy zaznamenané Pliniem Starším, který se zmiňuje o Féničanovi jménem Hippus jako o vynálezci obchodních lodí. Zásadní je, že slovo "hippos" mělo ve staré řečtině dvojí význam. Ačkoli primárně znamenalo "kůň", mohlo také označovat zakřivenou příď lodi, tedy podobnost s koňskou hlavou. Šlo však o výraz řecký, nikoli fénický, a jeho použití v době bronzové, zejména v Homérově době, zůstává nejisté.

Zpochybnění tradice

Jason Colavito, blogger zaměřený na archeologii, vědu a hororovou literaturu, patří k těm, kteří Tiboniho teorii zpochybňují. Tvrdí, že příběh trojského koně má jak doslovný, tak symbolický význam. Kůň byl symbolem Poseidona a Tróje, a proto ho Trójané přijali jako gesto dobré vůle. Colavito tvrdí, že přetvořením koně na loď ztrácíme velkou část jeho symbolického významu.

Tradiční vyprávění naznačuje, že Řekové použili dřevěného koně, aby tajně pronikli do Tróje. Byla to promyšlená lest, jak prolomit hradby města a ukončit desetiletou trojskou válku. Tiboniho teorie o lodi naproti tomu naznačuje, že kůň mohl být spíše votivní soškou než funkčním obchodním plavidlem. Tento výklad zachovává doslovný aspekt příběhu, ale snižuje jeho symbolickou hodnotu.

Debata pokračuje

Tiboniho teorie sice zpochybňuje tradiční pohled na trojského koně, ale neposkytuje definitivní odpověď. Myšlenka, že loď, určená jako votivní dar, mohla nahradit obrovského dřevěného koně, je podnětná. Přesto vyvolává otázky o skutečné povaze této starověké záhady.

Trojský kůň je již dlouho trvalým symbolem podvodu a intrik. Teorie Francesca Tiboniho, podle níž mohlo jít o fénickou válečnou loď se zahnutou přídí, zpochybňuje naše tradiční chápání ikonického příběhu. Ať už tedy převratnou myšlenku přijmeme, nebo se budeme držet klasického obrazu dřevěného koně, debata přidává starobylému příběhu novou vrstvu složitosti. Pravda o trojském koni nakonec možná zůstane zahalena v mlze času a my budeme muset přemýšlet o záhadách starověké historie.

Zdroje: hurriyetdailynews.com, medium.com, aleteia.org