Trobriandovy ostrovy je souostroví v Šalomounově moři, které patří k provincii Milne Bay státu Papua Nová Guinea. Proslavil je polský etnograf Bronisław Malinowski, jenž zde několik let pobýval a o neotřelých domorodých zvycích se obsáhle vyjádřil ve svých knihách. Místní zde věří v ducha baloma, jenž způsobuje těhotenství, a v souvislosti s tím mají velmi liberální přístup k předmanželskému sexu. Jaké praktiky se tu objevují?
Dívky se sexem začínají už v předškolním věku
Zajímavé ostrovy Trobriand se jinak nazývají celkem příhodně ostrovy lásky. Tamní zvyklosti jako by byly snem všech sexuálních revolucionářů. Jednoduše neexistují žádná omezení! Podle Malinowskeho tu dívky začínají se sexuálními hrátkami mezi šestým a osmým rokem a chlapci mezi rokem desátým a dvanáctým. A panuje zde absolutní rovnost, dívky mají na sex stejnou chuť jako hoši a mají k němu naprosto stejný přístup. Když si nějakého mladíka vyhlédnou, nečekají útrpně, až je sám osloví, jdou rovnou na věc. Milence si vyhledávají aktivně a samostatně. Pokud se naopak stane, že je osloví chlapec, jenž se jim nelíbí, mají svobodné právo ho odmítnout. Žádné domluvené sňatky nebo něco podobného! Mladí chlapci a děvčata spolu žijí ve zvláštních příbytcích.
Ženy neoplodňují muži ale duchové
Tamní společnost je matrilineární, což znamení, že se osobní atributy, privilegia a majetek dědí v mateřské linii. Svou roli v tom hraje i fakt, že muži tu podle domorodců nemají při početí žádný význam. Jak je to možné? Jak tedy podle nich vzniká nový život? Určitě ne pohlavním stykem… Prý za ním stojí duchové z ostrova Tuma. Tam domorodci odvážejí své zemřelé a mají za to, že když duchové mrtvých zestárnou, vracejí se, aby vstoupili do ženy. Mají k tomu své vlastní logické vysvětlení. Jednou jeden z mužů totiž opustil vesnici, a když se za dva roky vrátil, měla jeho žena dítě. A s kým by ho asi tak měla, když byl pryč? Přeci s duchy. Navíc se na ostrově nachází prý i dost ošklivých žen, se kterými nikdo sex rozhodně nechce, a přesto i ony mají děti. Jednoduché, ne?
Sex vždy a všude, jen ne s cizinci
Pokud jste si během čtení tohoto článku usmysleli, že se také vydáte užít trochu nezávazné zábavy do sexuálního ráje jménem Trobriand, máme pro vás špatnou správu. Sexuální náruč domorodců není turistům otevřena. Místní se radovánkám oddávají pouze s místními. Proč? Zaprvé si velmi cení vlastního rodu a nemají v úmyslu ho jakkoliv hanobit, a zadruhé nepovažují bílou kůži za nějak přitažlivou, ba naopak spíše ošklivou.
Sex před svatbou zásadně ano, společné stolování nikoliv!
Domorodci vynikají dalším velmi neobvyklým rituálem. Zatímco je u nich předmanželský sex nejen tolerovaný, ale dokonce žádoucí, sednout si s milencem ke společnému jídlu je společensky zapovězené. To je spojeno až se svatbou. Ta probíhá velmi minimalisticky. Chce-li se pár vzít, zůstane po strávené noci dívka v mužově domě. Společně čekají, až jim její matka přinese jídlo, které spolu snědí. Po tomto aktu se celou vesnicí rozšíří zpráva, že proběhlo sezdání, a tím je sňatek oficiálně uznán. Pár poté zhruba ještě rok stoluje společně, než se vrátí k oddělenému stravování. Stejně jako je snadná svatba, je snadný i rozvod, k němuž může dojít jak na popud muže, tak ženy.
Za sexuální potěšení platí tu největší daň
Ani trobriandský ráj však není bez svého pekla. Ačkoliv je vir HIV obecně hlavním problémem a nejčastější příčinou úmrtí v Africe, i tady uvolněný přístup k sexu nadělal pořádnou paseku. Místní si svým otevřeným přístupem zákeřný vir předávají hlava nehlava a jejich komunita pomalu ale jistě pustoší.
Zdroje: www.idnes.cz, www.dailymail.co.uk, guardian.ng