Jaké krevní skupiny existují a v čem se liší?

Každému dospělému člověku v těle koluje průměrně čtyři až šest litrů krve. Tato tekutina je pro fungování našeho těla nezbytně důležitá proto, že se stará o přenos kyslíku a živin do tkání a orgánů, odvod nežádoucích látek, podporu imunity nebo přenos hormonů. Ne všichni však máme v těle stejnou krev, odlišuje se od sebe přítomností antigenů, podle kterých se dále dělí do skupin A, B, AB a 0, a takzvaným Rhesus faktorem, jenž často známe pod zkratkou RH faktor, a který je buď pozitivní, nebo negativní. Krevní skupina i RH faktor se dědí po rodičích a značí, jaký typ krve může člověk v případě nutnosti transfuze přijmout. Což je také hlavní důvod, proč je dobré tyto informace vědět.

Krevní skupinu určují antigeny a protilátky

Přítomnost antigenů na povrchu červených krvinek určuje, jakou krevní skupinu máte. Právě vůči těmto antigenům jsou v krevní plazmě adekvátní protilátky.

Jaký je rozdíl mezi různými druhy krve?

Nositelé krevní skupiny A mají antigen A, v jejich krvi se pak vyskytují protilátky anti-B. Ti, kteří mají krevní skupinu B, mají antigen B a v krvi protilátky anti-A. Jedinci skupiny AB mají na povrchu červených krvinek antigeny A i B a jejich organismus proto netvoří protilátky vůči žádnému z uvedených antigenů. Za to nositelé krevní skupiny 0 tvoří protilátky jak anti-A, tak anti-B.

Z toho jasně plyne, že při transfuzi nesmí nositel krevní skupiny A přijmout krev skupiny B, jelikož by proti ní tvořila anti-B protilátky. Na stejném principu to funguje i v opačném případě. Vzhledem k tomu, že krev skupiny AB nevytváří žádné protilátky, mohou lidé s tímto typem krve přijmout v podstatě jakoukoli ze čtyř skupin krve. Těm, co mají krevní skupinu 0, může být krev doplněna výhradně od dárce se stejnou skupinou.

Pozitivní, nebo negativní?

Dalším kritériem pro členění krevních skupin je Rh faktor. U něj hraje roli antigen D. Je-li přítomen na povrchu červených krvinek, krev je Rh pozitivní. Pokud antigen D chybí, je krevní skupina Rh negativní. Stejně jako u krevních skupin i Rh faktor se musí zohledňovat při transfuzi. Zatímco jedinci s Rh negativní krví by neměli dostat krev s pozitivním faktorem, neboť by si proti němu vytvořili protilátky, lidé s pozitivním Rh krev s negativním faktorem pojmou bez problému.

Nejběžnější krevní skupinou v Česku je skupina A

„Nejčastější krevní skupina v evropské populaci, tedy i v České republice, je krevní skupina A, kterou má zhruba 40 procent lidí. Následuje ji skupina 0, kterou má asi 36 procent lidí,“ říká pro Nymburský deník Petr Turek, primář transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze. „Méně časté jsou krevní skupiny B cca 18 procent a AB, kterou má zhruba 6 procent lidí. Znak RhD nese zhruba 75 procent evropské populace, jsou tedy RhD pozitivní, cca 15 procent je RhD negativní,“ dodává lékař. Dá se říci, že lidé se skupinou AB Rh pozitivní jsou univerzální příjemci krve, jelikož ta neobsahuje žádné protilátky. Lidé se skupinou 0 Rh negativní jsou zase univerzálními dárci. „Přestože lze při transfuzi téměř vždy použít krevní skupinu 0, v praxi se upřednostňuje transfuze stejnou krevní skupinou, jako má příjemce,“ říká Václava Lorencová.

Kde zjistíte vaši krevní skupinu?

„Podle české legislativy mají zdravotníci povinnost před zákrokem krevní skupinu pacienta ověřit, a to i v případě, že si ji jedinec pamatuje nebo ji má poznamenanou,“ říká Václava Lorencová, lékařka z hematologické laboratoře SYNLAB. Pokud vycestujete mimo Českou republiku, měli byste být ale obezřetní. V zahraničí to nemusí být pravidlem, tudíž je lepší mít po ruce mezinárodní kartičku s informací ohledně vaší krevní skupiny. Zjistí vám ji například u vašeho obvodního lékaře, nebo přímo v laboratoři (na vlastní žádost za poplatek).

Co vám hrozí, pokud dojde k záměně krevní skupiny?

Pokud byste dostali špatnou krevní skupinu, došlo by ve vašem organismu k imunologické reakci. „Darovaná krev by byla organismem odmítnuta a její krvinky by se začaly shlukovat a následně rozpadat,“ vysvětluje Václava Lorencová. V praxi to znamená, že byste se potýkali s opravdu vážnými zdravotními problémy, které by mohly vyvrcholit selháním ledvin, šokem či smrtí!

Zdroje: nymbursky.denik.cz, jsme.cz, www.vitalia.cz