Psal se 17. únor 1982, středa, která začínala jako každá jiná. Dějištěm byla bývalá třída Obránců míru (dnes známá jako třída Milady Horákové). Právě zde, na klíčové křižovatce Špejchar, se měla odehrát nejhorší tramvajová nehoda v dějinách Prahy.
Klíčová chyba u Špejcharu
V 16:45 se k tramvajové smyčce Špejchar blížila tramvaj typu T1 linky 26 přeplněná cestujícími. Zásadní přehlédnutí řidiče tramvaje uvedlo tragické události do pohybu. Výhybka, ponechaná na svém místě od předchozí tramvaje, zůstala bez povšimnutí. Tramvaj místo toho, aby jela rovně, prudce vybočila do smyčky. Tento náhlý manévr vedl k jejímu vykolejení. Tramvaj, která se nyní ocitla mimo koleje, se naklonila doprava a pokračovala v katastrofálním směru, až narazila do sloupu veřejného osvětlení, který se zřítil i se střechou. Scéna byla dále zkalena srážkou tramvaje s osobním vozem a demolicí svodidel.
Záchranné práce v plném proudu
Bezprostředně po nehodě prořízly tragické ticho houkající sirény, které signalizovaly zahájení záchranných prací. Prvním zasahujícím se naskytl otřesný pohled. Vytažení obětí se ukázalo jako náročné, hasiči museli těžkou tramvaj vyzdvihnout. Uprostřed zmatku bylo zjištěno, že šest osob, včetně pětiletého dítěte, svým zraněním na místě podlehlo. Další nešťastník zemřel v nemocnici. Incident si nevyžádal jen oběti na životech, ale také 12 těžce zraněných, zatímco dalších 43 osob včetně řidiče utrpělo lehká zranění.
Zkázu toho dne lze vyčíslit nejen ve ztrátách na životech a zraněních, ale také v peněžním vyjádření. Hmotné škody z nehody byly vyčísleny na 85 tisíc Kč. Plynulost tramvajové dopravy byla v obou směrech zastavena na více než tři hodiny, což svědčí o závažnosti nehody.
Hledání viníka
Vyšetřování identifikovalo hlavního viníka, devětatřicetiletého řidiče Miroslava D. Vážně porušil bezpečnostní protokoly, když vjel do výhybky rychlostí 45 km/h, čímž překročil povolenou rychlost pro daný směr o 20 km/h. Za takových podmínek neměla přetížená tramvaj šanci v zatáčce zůstat na kolejích. Jeho zanedbání ověření správné polohy jazyků výhybky vizuální kontrolou jeho odpovědnost za nehodu ještě prohloubilo. Bohužel, konkrétní právní následky, kterým čelil Miroslav D., nebyly nikdy zveřejněny.
Odpověď na tragédii
Nehoda na Špejcharu nebyla jen chmurnou kapitolou pražské tramvajové historie, ale posloužila jako budíček pro dopravní orgány. Po ní se kontrola zaměřila na provozní protokoly a technologickou infrastrukturu tramvají. Stala se katalyzátorem ukončení provozu tramvají T1 v Praze do ledna 1983.
Dnes jsou tramvajové systémy modernizovány a vybaveny moderními bezpečnostními opatřeními. Moderní tramvaje jsou nyní vybaveny mechanismy, které automaticky regulují jejich rychlost při průjezdu výhybkami a oblouky. Odkaz nehody na Špejcharu je patrný v tom, jak byly v pražském tramvajovém systému zvýšeny bezpečnostní standardy, které zajišťují, že se historie nebude opakovat.
Zdroje: cs.wikipedia.org, idnes.cz, zpravy.aktualne.cz