V hlubinách malebného Rabštejna ohraničeného řekou Kamenice se skrývá temná a dramatická kapitola historie naší země. Tohle místo, kde kdysi stávala prosperující továrna, dodnes nese tíhu minulosti, svědectví válečných hrůz, kdy jeho podzemní prostory sloužily jako nacistický koncentrační tábor Havraní skály a Krkavčí skály. Svůj název dostal podle pískovcových útvarů, jež se staly svědky nevýslovného utrpení a zla, které se zde odehrávalo.
Čtěte také
Smutný osud přádelny
Rabštejn měl původně jiný osud. Před první světovou válkou zde stála úspěšná přádelna, avšak když majitel o všechno přišel, ocitl se v bankrotu, továrna postupně změnila své zaměření. V roce 1938 byla navíc zneužita k propagandě při návštěvě lorda Runcimana, který měl poskytnout důkazy údajného hospodářského útlaku ze strany české vlády, a podpořit tak německou stranu v jejích stupňujících se požadavcích. Vypuknutí druhé světové války dramaticky změnilo všechno, na čem se snad ještě dalo při troše dobré vůle stavět.
Temný kout hrůzy
Nacistický režim využil podzemní prostory pro potřeby zbrojní výroby a celé Rabštejnské údolí se stalo centrem jejich zájmu. Dříve klidné a mírumilovné místo se proměnilo v jeden z nejtemnějších koutů hrůzy. Textilní přádelna byla přeměněna na tábor pro Němce přesídlené z Besarábie a část výroby sem byla přesunuta poté, co byla bombardována německá letecká továrna v Brémách. Přilehlé pískovcové stráně pak později byly upraveny na tovární haly a bývalá budova textilního závodu se stala centrem koncentračního tábora.
Koncentrační tábor dnes připomíná pomník na upraveném pozemku
Kruté podmínky koncentráku
Život v podzemní továrně byl neodmyslitelně spojen s nevýslovným utrpením. Vězni, kterými byli váleční zajatci a nebožáci z koncentračního tábora Dachau a Flossenbürg, pracovali ve strašlivých podmínkách. Denně se pohybovali v chladu a vlhku, oblečeni jen do tenkých šatů a obuvi. Jejich jedinými příděly denního jídla bylo 300 gramů chleba a polévka a jednou týdně 300 gramů koňského salámu.
Nepředstavitelná doba
Navzdory nelidským podmínkám, vězni dokázali vybudovat ohromný komplex podzemních prostor. V pískovcovém masivu vyhloubili neuvěřitelných pět a půl kilometru chodeb a výrobních hal o rozloze 17 500 metrů čtverečních. Jejich odhodlání a houževnatost jsou dodnes nepochopitelné a do tehdejších podmínek a myšlenek vězňů se naštěstí ani neumíme vžít. Přesto si musíme takové chvíle lidské historie neustále připomínat, abychom nedopustili jejich opakování.
Vrátíte se do minulosti?
Po skončení války bylo podzemí Rabštejna po dlouhou dobu pro veřejnost nepřístupné. Dnes je tomu jinak a část těchto systémů se opět otevírá návštěvníkům jako expozice dokumentující tajemnou historii tohoto místa. Při návštěvě Rabštejna se můžeme ponořit do atmosféry válečných let a skrze ni získat alespoň velmi vzdálenou představu o obrovském utrpení, kterému tady byli vězni vystaveni. Je ale důležité připomenout, že návštěvu je nutné si předem domluvit.
Zdroje: region-ceskesvycarsko, wikipedie, kudyznudy
