Samotný rozklad těla závisí na vícero faktorech. Například na prostředí, ve kterém se nachází. Ve volné přírodě totiž dochází k rozkladu těla rychleji, než když je uloženo v hrobě. Důležitou roli hraje také podnebí. S proměnlivou roční teplotou se totiž vyskytují také určité druhy hmyzu.
1. fáze
Několik minut po smrti v těle probíhá autolýza či samotrávení, které způsobují trávicí enzymy, ty postupně rozkládají všechny tkáně. Tomuto procesu čelí nejdříve orgány, které obsahují buď mnoho těchto enzymů, což jsou játra, nebo velké množství vody, tím je mozek. Jakmile srdce přestane fungovat, spolu s ním vypoví službu i zmíněná játra, plíce a mozkové buňky. Hormony řídící metabolismus či menstruační cyklus jsou další na řadě.
Jelikož mozek již nefunguje, zmizí svalové napětí a z těla se stane „hadrová panenka“. S tím je spojena i jedna podstatná nepříjemnost, se kterou už se naštěstí po smrti nemusíte trápit. Bez svalového napětí totiž dochází k povolení svěračů a s ním spojené defekaci. Tudíž pokud máte v době úmrtí plný močový měchýř a střeva, bude nález těla ještě o něco nepříjemnějším překvapením.
Asi patnáct minut po smrti nastává nápadné vyblednutí těla a také posmrtná ztuhlost, která je závislá na teplotě prostředí. Obvykle se začíná projevovat 1–6 hodin po smrti a plně vyvinutá je po 12–36 hodinách. Vnitřní teplota těla se snižuje a mrtvolu okupuje první hmyz. Nejtypičtější jsou bzučivky a masařky, které nakladou vajíčka do přirozených otvorů těla, jako jsou místa kolem očí, nosní dírky a ústa, či otevřené rány. Tato fáze končí lehkým nadýmáním těla.
2. fáze
K druhé fázi rozkladu dochází po 48 hodinách od smrti. Je charakteristická bakteriální aktivitou, která je příčinou nadmutí v břišní krajině a dále po celém těle. Bakterie produkují plyny, a tak vzniká hnilobný zápach. Hmyz tento pach potu, krve a masa přitahuje. Přiláká zejména druhy, jako jsou hrobaříci, sýrohlodky a hrbilky.
Plyny se v těle nahromadí až do bodu, kdy začnou z úst, konečníku a nosu vytlačovat tělní tekutiny. Ty jsou potravou právě pro různé larvy a hmyz, který se nyní rojí i uvnitř těla. Dojde také k roztržení kůže a otoku jazyka a očí.
Nejintenzivnější zápach je mezi druhým a šestým dnem rozkladu. V této fázi dochází k velkému a rychlému úbytku hmotnosti.
3. fáze
V další etapě přichází na řadu hnití. Když se tělo přestane nadýmat, dochází k vypuštění plynů a splasknutí těla. Nateklá mrtvola se v této fázi vyfoukne jako měch, jako byste stlačili dudy. Bakterie a hmyz začnou ještě intenzivněji požírat tělo a začnou se rozkládat vnitřní orgány. Nejprve se poroučí střeva. Nejdéle bude odolávat prostata a děloha. Většina kůže je pryč a k vidění jsou pouze svaly, šlachy a kosti.
4. fáze
Během následujících dvou týdnů přijdou na řadu velcí brouci a další mrchožrouti, jenž ohlodají z kostí všechny zbytky. Kyselina máselná zlikviduje úplně poslední zbytky svalů, které se už nehodily ani havěti. Jestliže někdo zemřel v přírodě a tělo zatím nebylo objeveno, bude zem pod ním vypadat jako po jaderném výbuchu. Bakterie, plyny a kyseliny si vyberou na rostlinstvu svou daň.
5. fáze
K poslední fázi dochází zpravidla do tří týdnů od smrti. Nyní zůstaly prakticky jenom kosti. A vlasy, alespoň většina z nich. Pokud má ke kostře přístup slunce, zbělá. Když se rozpadne i ona, je cyklus života nadobro dokončen. V přírodních podmínkách České republiky, uskuteční-li se pohřeb těla do půdy, je celý proces dekompozice dokončen zhruba za 10 let.
Zdroje: ziva.avcr.cz, zoommagazin.iprima.cz, www.lifee.cz
