Tell Brak je jedním z nejstarších měst na světě. Nejprve tu vznikla osada, a to kolem roku 6500 př. n. l. Už během čtvrtého tisíciletí př. n. l. se však z původně malé osady vyvinulo jedno z největších měst v Horní Mezopotámii. Jeho rozloha se neustále zvětšovala, v dobách největšího rozkvětu se rozkládalo na ploše asi 55 hektarů a stalo se hlavním městem lokálního království nazývaného Nagar. Bohatá historie tohoto místa skončila kolem roku 1300 př. n. l., kdy bylo město zničeno Asyřany.
Město bez jména
Původní název města není znám. Během druhé poloviny třetího tisíciletí před naším letopočtem bylo město známé jako Nagar a později jako Nawar. Aktuálně se lokalitě, kde se prehistorické město nacházelo, říká Tell Brak. Ať už se město jmenovalo jakkoliv, bylo velmi významným společenským a obchodním centrem. Předurčila ho k tomu mimo jiné strategická poloha mezi Anatolií, Levantou a jižní Mezopotámií.
Obyvatelé města se živili převážně zemědělstvím. Postupně se tu však začala rozvíjet různá řemesla, například hrnčířství či pekařství. Dokládají to archeologické nálezy v podobě různých nástrojů, střepů a keramiky.
První větší výzkum učinil manžel Aghaty Christie
Vůbec první archeologické vykopávky z lokality Tell Brak jsou známy z roku 1930, nešlo však o nic velkého. Podstatně větší úspěch zaznamenal až archeolog a manžel slavné spisovatelky Aghaty Christie Max Malowan, který v místě působil v letech 1937 až 1938. Sama spisovatelka mu často přímo v terénu pomáhala.
Artefakty z Mallowanových vykopávek jsou nyní pečlivě uschované v několika muzeích, například v Národním muzeu v Aleppu, v Ashmoleově muzeu či ve sbírkách Britského muzea.
Velký objev díky špionážním snímkům
Obrovský podíl na objevení starověkého města mají také špioni. Na vrcholu studené války vytvořily Spojené státy síť špionážních družic, které měly za cíl sledovat sovětskou armádu. Tajný projekt se jmenoval Corona a za dobu svého provozu nashromáždily družice asi 850 tisíc snímků. Ty byly před zraky světa ukryty až do poloviny 90. let.
Čtěte také
Po jejich zvěřejnění jim vědci vdechli nový život. Pomocí moderních počítačových technologií totiž snímky z vesmíru pomáhají archeologům identifikovat stavby dávných civilizací, o kterých by jinak nemělli ani tušení. Snímky slouží také ekologům, kteří prostřednictvím nich sledují vzácná či již zaniklá přirozená prostředí.
Masový hrob, nad kterým nepřátelé hodovali
Tajemství zaniklého města Tell Brak ještě zdaleka není odhaleno. Velké vzrušení mezi archeology vyvolal třeba objev masového hrobu starého asi 5800 let. Ukázalo se, že jak město vzkvétalo a bohatlo, stávalo se čím dál častěji i terčem útoků. Objevený masový hrob byl důkazem podobného krvavého masakru.
Archeologové našli v hrobě asi 60 těl, převážně mladých lidí, která jevila známky násilí. Některým chyběly hlavy, jiným končetiny. Na tělech leželo mnoho keramických nádob a kostí z ovcí, koz a dobytka. Podle odborníků je to známkou toho, že tyto pohřby doprovázely bujaré hostiny na oslavu vítězství. Kdo byl vítěz a kdo poražený, není známo.
Čtěte také
Výzkum zastavila syrská občanská válka
Bohužel, syrská občanská válka práci vědců v roce 2011 zastavila. Kromě toho že si tento konflikt vyžádal už více než 400 tisíc mrtvých, znemožňuje také archeologům pokračovat v práci. Přesto vědce nepřestal Tell Brak fascinovat a věří, že lokalita ještě má v budoucnu co odhalit.
Zdroje: en.wikipedia.org, zpravy.aktualne.cz, seznamzpravy.cz
