Předměty se vznáší

Myšlenka, že určitý „nadaný“ jedinec dokáže přimět předmět k pohybu, fascinuje lidi už několik staletí. Třeba se i věřilo, že se létající koberec vznesl do výšin díky myšlence svého jezdce. Nicméně až na konci 19. století s rozkvětem spiritualismu, kdy se během seancí, při kterých se mluvilo s mrtvým, předměty samy pohybovaly nebo vznášely, telekineze vzbudila pozornost vědců. Přesněji řečeno, chtěli ji prokázat, pokud existuje. Ukázalo se, že při seancích jde o podvod a senzibilové užívali různé triky, skryté drátky, kterými předměty ovládali, nebo živé pomocníky v černém, kteří předměty hýbali a kterých si v temné místnosti nikdo nevšimnul.

Slavní, kteří oblbli davy

Jedním z nejznámějších „obdařených“ byl izraelsko-britský Uri Geller, který se v 70. letech minulého století svou schopností psychokineze a telepatií proslavil na celém světě jak na podiích, tak v televizi. Myslí roztikal, nebo zastavil hodinky, popisoval skryté kresby a jeho nejslavnějším trikem bylo ohýbání lžíce myslí, což bylo dokonce nazváno Gellerův efekt. Vydělával miliony, dokud ho pod záminkou rozhovoru nevylákal na jeviště producent jednoho televizního pořadu J. Randi, který o jeho paranormálních schopnostech pochyboval. Geller se měl naživo zúčastnit vystoupení „obyčejného kouzelníka“ J. Carsona, který také v jeho schopnosti nevěřil. Geller měl pak zcela nepřipraven a bez svých rekvizit předvést své schopnosti. No, nepředvedl. Se slovy „Necítím se dnes silný“ ukončil nejen vystoupení, ale i kariéru, a po letech přiznal, že nikdy žádné psychokinetické schopnosti neměl.

Stejně dopadl o pár let později „jen ve Spojených státech známý“ J. Hydrick, který uměl myslí ovládat menší předměty a otáčet stránky knihy. Moderátor televizního pořadu That’s My Line po dohodě s J. Randim mu jeho známý trik s knihou překazil. Randi se domníval, že Hydrick na stránky nenápadně fouká, a tak ti dva iniciátoři pořadu dali kolem otevřené knihy kousíčky lehkého polystyrénu… Pokud by Hydrick skutečně otáčel stránky myslí, nevadil by mu, pokud by však fouknul… no odfouknul by je. Když si to zaskočený Hedrick uvědomil, po pár minutách trapného ticha před kamerou prohlásil „mé schopnosti dnes nefungují“

Vědecké experimenty

Vědecky dokázat a pak studiemi potvrdit, že je člověk schopen myslí ovládat předměty není snadné. Vědci se ale o to pokusili. První testy provedl už ve 40. letech minulého století výzkumník americké Dukeovy univerzity J. B. Rhine. Požádal účastníky testu, aby se pomocí myšlenky pokusili ovlivnit číslo při hodu kostkou. Výsledky nebyly přesvědčivé, on však přesto věřil, že na telekinezi něco je. Jeho experiment zopakovali i dnešní badatelé. Přidali i snahu ovlivnit myslí počítačový generátor náhodných čísel nebo přimět minci, aby padla vždy stejnou stranou vzhůru, a to ve více než 50 procentech z 1 000 pokusů. Někteří badatelé opatrně připouštějí, že by mohlo vědomí hrát nějakou nepatrnou roli, důkazy pro psychokinezi jsou však velmi neprůkazné. Takže až se uvelebíte před televizí v křesílku a uvědomíte si, že ovladač leží metr od vás a nechce se vám zvednout, přivřete oči, soustřeďte svou mysl a vyřkněte formulku: „Ovladači hup do ruky.“ A pokud to hned neklapne, můžete trénovat. Třeba hody mincí nebo kostkou nebo se řídit radou internetových videí.

Zdroje: www.britannica.com, www.livescience.com