Při současném vývoji situace s globálním oteplováním se vědci napříč světovými ústavy shodují na tom, že pokud to takto půjde dál, jsou významně ohroženy antarktické ledovce – a samozřejmě nejen ony. Pokud by byl skutečně zahájen proces masivního tání, jen těžko by se dal zastavit a celosvětová katastrofa by byla jen otázkou poměrně krátkého času. Hladina oceánu by se zvýšila a “pro začátek” by se ocitla v ohrožení všechna území na pobřežích a také ta, jejichž nadmořská výška se počítá v záporných hodnotách.
Spirála se už točí
Jestliže hovoříme o nezastavitelném procesu, má to svoje důvody. Ledový příkrov na zemských pólech nejenže uchovává obrovské množství vody v pevném stavu nad hladinou oceánů, ale samozřejmě také svým působením snižuje globální teplotu planety. Čím více ledu roztaje a méně ho zbude, tím menší také bude jeho chladivý dopad. Teploty budou stoupat ještě rychleji a tím rychleji bude tát i ten zbytek ledu, který by ještě stále mohl odolávat. Navíc hladina moří a oceánů se bude zvyšovat nejen kvůli přílivu nové vody, která je dnes v pevném skupenství zakonzervovaná v ledovcích, ale také vinou roztažnosti vody se zvyšující se její teplotou. Zatímco ve skleničce je tento jev pouhým okem nepozorovatelný, v tak ohromných masách vody, jaké představuje její pozemská zásoba, už jde o obrovské rozdíly.
Je to zkrátka spirála, která se již roztočila a je nejen na vědcích, ale na nás všech, jak se k tomuto problému postavíme a zda budeme ochotni udělat každý z nás něco alespoň pro její zpomalení.
Globální oteplování má vliv na vznik tsumani
Padl by i Manhattan
Co by to znamenalo pro svět, pokud by roztál celý antarktický ledový štít? O kolik milimetrů nebo snad dokonce centimetrů by se zmiňovaná hladina moří a oceánů v takovém případě ve skutečnosti zvedla? Realita by byla ještě o mnoho šílenější, než naše nejčernější představy. Nešlo by o žádné milimetry, centimentry nebo snad desítky centimentrů. Nestačilo by dokonce ani měřítko jednotek metrů. Podle vědeckých propočtů by se v takovém případě jednalo o celých osmapadesát metrů! Kdo z nás si umí představit, jak obrovské území současné souše by se v té chvíli ocitlo pod vodou? Kromě jiného by šlo také o hustě osídlené oblasti, jako je třeba většina státu New York i samotný Manhattan.
Hustě osídlené oblasti pod vodou
V bezpečí by ale nezůstaly ani rozsáhlé oblasti Číny, Asie (zvláště té jihovýchodní), ale také Evropa nebo Afrika. I když je přes včechny děsivé vyhlídky zjevné, že by ke zvyšování hladiny oceánů docházelo postupně a lidstvo by tak přece jen mělo nějaký čas na přípravu a obranu svých území, nikdo si neumí představit, jak ohromné náklady by musely být vynaloženy a zda by vůbec bylo možné postavit zábrany tak pevné, aby zajistily skutečné bezpečí obyvatel ohrožených lokalit.
Tsunami, jaké nemají obdoby
Kromě samotného zvyšování hladiny, které by se dotklo hlavně přímořských oblastí, ale vědci hlásí také mnohem větší riziko vzniku ničivých vln tsunami, a to v jejich megapodobě, která je schopná decimovat území desítky kilometrů hluboko ve vnitrozemí. Před stoupající hladinou oceáů by tedy nemohli být v bezpečí ani ti, jichž by se nedotklo přímo v tom smyslu, že by voda narvalo zaplavila jejich domovy. I krátká "návštěva" tsunami by ale měla likvidační dopady.
Není to příjemná představa, ale takový je krizový scénář. Budeme schopni další vývoj a s ním i přicházející problémy ještě zastavit?
Zdroje: flood-firetree, thesun, nationalgeographic
