Důkazy vs. oficiální vyjádření

Abychom mohli skutečně pochopit tajemství spojená s Táborem 22, je nezbytné "odstranit" vrstvy propagandy a politických prohlášení, které jej obestírají. Přestože severokorejská vláda popírá jeho existenci, důkazy hovoří jasně – satelitní snímky, výpovědi uprchlíků a mnoho dalších indicií potvrzují jeho existenci. Podle odhadů v devadesátých letech trpělo ve zdech tábora až 50 000 vězňů. Tábor 22 tak stojí jako temná připomínka následků ignorování lidských práv ve jménu politické agendy.

Zdroj: Youtube

Strategická lokalita

Tábor 22 neboli tábor Hoeryong je zařízení založené kolem roku 1965 a rozprostírá se na obrovském území o rozloze 225 kilometrů čtverečních. Nachází se v drsné krajině provincie Hoeryong, zasazený do hlubokého údolí, které je obklopeno vysokými horami. Toto strategické umístění efektivně brání útěku vězňů a zároveň komplikuje přístup cizincům. Jeho obranný systém je doslova majestátní. Skládá se ze dvou plotů – vnitřního, elektrifikovaného a vnějšího z ostnatého drátu. Mezi těmito ploty se skrývají různé smrtelné pasti. Na bezpečnost tábora dohlíží asi tisíc dobře vybavených stráží. Jsou vyzbrojeni automatickými puškami, granáty a jsou podporováni cvičenými psy.

Kdo jsou vězni Tábora 22?

Tyto vězeňské zdi skrývají široký a pohnutý průřez severokorejské společnosti. Mezi vězni lze najít ty, kteří měli tu odvahu kritizovat vládu, ale také jihokorejské válečné zajatce, křesťany či vysoké členy strany. V této těžké situaci se nacházejí i celé rodiny, včetně nevinných dětí, které byly krutě potrestány za údajné provinění jednoho z jejich členů.

Mrazivá svědectví

Bývalý dozorce Ahn Mjong-čchol, kterému se podařilo ze Severní Koreje uprchnout, poskytl mrazivý pohled na otřesné podmínky, které charakterizovaly život v táboře 22. Živě vzpomíná na šok, když poprvé vstoupil do tábora. Všude se pohybovaly vyhublé postavy připomínající chodící kostry. Mnozí vězni trpěli deformacemi způsobenými drsnými podmínkami a fyzickým týráním.

Hlad, nemoci a drsné životní podmínky

Podle Ahna byl hlad v táboře na denním pořádku. Vězni dostávali malé příděly a neměli přístup k čerstvým potravinám, takže byli nuceni lovit krysy a hady, aby přežili. Křehký fyzický stav vězňů svědčil o jejich utrpení. Nucené práce se nevyhnuly ani dětem, starým a nemocným lidem, což přispělo k vysoké úmrtnosti.

Kruté metody mučení a týrání

Mučicí metody používané v táboře připomínaly středověký hororový příběh, od mučení pomocí vody a věznění v bednách až po brutální bití a barbarské lékařské experimenty. Snad ještě odpornější však byla táborová politika, která dozorcům umožňovala považovat vězně za podlidi, což přispívalo k systematickému týrání a zabíjení.

Osud Tábora 22 po roce 2012

Podle oficiálních prohlášení, která vydala Severní Korea, byl v roce 2012 na příkaz Kim Čong-una Tábor 22 uzavřen. Jaká je ale skutečnost? Satelitní snímky, které byly pořízeny po tomto datu, neukazují žádné známky uzavření tábora. Naopak, snímky naznačují, že tábor byl v průběhu času dokonce rozšířen.

Skutečný osud Tábora 22 se asi nikdy nedozvíme. Jedno je ale jisté – Tábor 22 je otřesným svědectvím o hrůzách, které se mohou odehrávat za zavřenými dveřmi jednoho z nejutajovanějších a nejvíce utlačovatelských režimů na světě.

Zdroje: military-history.fandom.com, 2017-2021.state.gov, mirror.co.uk