Možná, že tomu Johannes Badrutt ani sám moc nevěřil: v letním období býval jeho hotel pěkně obsazen, ale ta zima... Proč tu vlastně nejsou žádní hosté, když i v zimě je ve Svatém Mořici většinou hezky a slunečno? A proč ti Angličané (kteří v 19. století tvořili nemalou část hostů) mezitím sedí v mlhavém, větrném a ulepeném Londýně?
Na počátku byla sázka
A tak přišel nápad. Když se Badrutt v září roku 1864 loučil s posledními šesti odjíždějícími britskými hosty, navrhl jim: pánové, přijeďte na Vánoce, uvidíte že na rozdíl od Londýna tady bude krásně i v zimě. A kdyby se vám to nezdálo, tak zaplatím náklady na vaší cestu z Anglie a zpět. Nebo v mém hotelu můžete zdarma zůstat až do Velikonoc.
Bylo to v dobách, kdy neexistovaly vysokorychlostní železnice, dálnice a samozřejmě ani letadla – cesta z Londýna do Svatého Mořice trvala několik dnů. Anglická partička si přesto dala říct; co je k tomu opravdu přimělo, to už se asi nikdy nedozvíme. Zjistili však, že hoteliér měl pravdu, na jaře se vrátili do Británie a podle dobových záznamů jejich vyprávění o „zázračně slunečném údolí“ slyšela „půlka“ Anglie. Dějiny zimní turistiky v Alpách právě napsaly svoji první kapitolu. Letos je to 150 let.
Od curlingu k olympiádě
Kolébka zimní turistiky je spojená s tehdejším hotelem Kulm, který Johannes Badrutt vlastnil. Původní stavba od té doby prošla několika rozšířeními a renovacemi a jeho mohutná hmota dnes s přehledem ovládá pohledy na Svatý Mořic.
Hotel Kulm, který ve Svatém Mořici vždy patřil k nejlepším adresám, hrál také důležitou úlohu v rozvoji zimních sportů. Ne ovšem vždy těch, které si ve spojitosti s Mořicem představíme (dnes sem zimní návštěvníci jezdí především kvůli lyžování). Badrutt totiž šel naproti choutkám stoupajícímu počtu britských hostů v tom, že na svých pozemcích postupně budoval zařízení pro sporty, které tehdy byly v Británii oblíbené. A tak se v 70. letech konaly ve Svatém Mořici první sáňkařské soutěže (dráha začínala – jak jinak – u Hotelu Kulm), v roce 1880 tu proběhl první turnaj v metané (curlingu), o pár let později na dráze mezi Svatým Mořicem a Celerinou sjížděli první skeletonisté.
A Badruttův vizionářský duch žil i dávno po jeho smrti: když se ve 20. letech 20. století Svatý Mořic úspěšně ucházel o pořadatelství druhé v pořadí zimní olympiády, která proběhla v roce 1928, měla dlouhá sportovní tradice velkou váhu. Ta tradice, kterou Badrutt výrazně pomáhal na svět. Vždyť nikoli náhodou se zahajovací ceremoniál olympiády konal – v parku Hotelu Kulm...