Přehrada Monticello byla vybudovaná v polovině 20. století mezi lety 1953 a 1957 a je klíčovým prvkem regionu. Má za úkol chránit oblast před ničivými povodněmi a zároveň zajistit dostatek vody pro zemědělskou produkci, na kterou je okolní oblast velmi závislá. Stojí na místě bývalého města Monticello a jde o velmi majestátní stavbu. Největší pozornost na sebe však strhává jeden neobvyklý prvek nazývaný "The Glory Hole" neboli česky "Svatá díra". Jde o díru uprostřed přehrady, která každému nahání hrůzu.
Monumentální přepadový otvor
Svatá díra je ve skutečnosti obří přepadový otvor trychtýřového tvaru. Má průměr impozantních 22 metrů a hloubku až 75 metrů. Jeho hlavní úlohou je odvádění nadbytečné vody z přehrady.
Zatímco mnoho přehrad má jednoduchý přepadový systém, kde voda padá přímo přes hráz, Monticello je v tomto ohledu inovativní. Voda se místo toho řítí do obrovského trychtýře a pak strmě klesá do hlubin, aby byla dále odvedena do potoka pod hrází. Tento útvar dokáže zadržet až 1 370 kubíků vody za sekundu, což je srovnatelné s množstvím vody, které protéká řekou Vltavou při třetím povodňovém stupni.
Tragické momenty
Nicméně s fascinující inženýrskou konstrukcí přicházejí i rizika. Cokoliv se dostane do blízkosti otvoru, Svatá díra nenávratně pohltí. I z toho důvodu jsou v bezpečné vzdálenosti od přepadu instalované bóje, za které už lodě ani plavci nesmějí. Je s podivem, že hrozivě vypadající trychtýř má na svém kontě jen jednu lidskou oběť. Stala se jí jedenačtyřicetiletá žena.
Ta se v roce 1997 rozhodla bezpečnou zónu ignorovat a proud vody ji nemilosrdně vtáhl. V posledním okamžiku se ještě stačila zachytit betonového okraje průrvy, kde dlouhých 20 minut bojovala o život. Než k ní dorazila pomoc, silný proud ji smetl. Její tělo bylo objeveno na druhé straně propusti až po několika hodinách. Děsivou událost neměla žena šanci přežít. Dodnes nikdo neví, zda žena chtěla spáchat sebevraždu, nebo zda šlo o nešťastnou událost.
Občas vodní vír stáhne do svého nitra i vodní ptáky, kteří se nachomýtnou příliš blízko. Boj s vodním živlem je nad jejich síly.
Díra je po většinu času zašpuntovaná
Kdo by chtěl vidět Svatou díru v plné parádě, měl by k přehradě zavítat ideálně na konci jara, kdy je údajně hladina vody nejvyšší. A musí mít štěstí, že bude přepad zrovna v provozu. Kdyby totiž byla díra permanentně otevřena, představovalo by to extrémní nebezpečí. Po většinu času je proto mimo provoz a správci přehrady ji odzátkují jen ve chvíli, kdy hladina vody dosáhne určitého bodu. Ke zvýšení hladiny došlo například v roce 2019, 2017 či 2006. Není tak snadné vidět děsivý vír v akci.
Adrenalinová zábava
Mohutný betonový trychtýř ale nabízí úchvatnou podívanou i v době sucha. Když je otvor uzavřený, sjíždějí se k přehradě milovníci adrenalinové jízdy na kolech, kolečkových bruslích či skateboardisté. Ti šikmé stěny trubky, která je ústím přepadové jámy, využívají jako obří U-rampu. Tato šílená zábava je ale jen pro otrlé. Sebemenší zaváhání znamená hodně bolestivé zranění.
Ke sportovnímu vyžití však láká i samotná přehrada. Nabízí totiž skvělé podmínky pro windsurfing, vodní lyžování nebo pro jízdu na vodním skútru.
Ohromující zážitek
Přehrada Monticello a její Svatá díra představují kombinaci inženýrského génia, přírodní síly a lidské odvahy. Pokud se ocitnete v Kalifornii, nezapomeňte navštívit toto místo, kde se snoubí věda, příroda a adrenalin.
Bez ohledu na to, zda bude přepad zrovna v provozu, má přehrada co nabídnout. Jde o monumentální dílo, na které při stavbě padlo 249 000 m³ betonu. Ať už tedy přijedete v jakémkoli období, bude to stále ohromující zážitek.
Zdroje: actualidadviajes.com, smartwatermagazine.com, sciencealert.com
