Konec šedesátých let znamenal dynamický posun v architektonické krajině Československa. Uprostřed proměny se šumperák objevil jako symbol modernosti. Projekt inspirovaný bruselským stylem a utvářený novátorskou vizí Josefa Vaňka byl poctou československému pavilonu představenému na světové výstavě Expo 58 v Bruselu. Vliv pavilonu na domácí architekturu je dokladem bohaté historie České republiky, která spojuje mezinárodní trendy s místním vkusem.
Jak se "rodinný dům typu V" stal ikonou
Oficiální název architektonického unikátu je "rodinný dům typu V." Nicméně, mnohem známější je pod přezdívkou "šumperák", což je odvozeno od prvního domu tohoto typu, který Josef Vaňka navrhl pro ředitele nemocnice v Šumperku. Přítomnost přibližně 20 000 těchto domů v České republice svědčí o jejich obrovské popularitě. Prvotní ocenění na počátku 70. let vyčíslilo jednu z těchto staveb na 120 000 Kč, ale hodnota nebyla pouze ve finanční oblasti. Přitažlivost byla vícerozměrná.
Praktičnost před estetikou
Co kromě modernistické fasády činilo šumperák skutečně žádoucím? Odpověď spočívá v jeho pragmatickém přístupu k designu. Na rozdíl od zdobných vesnických chalup z dřívějších dob byla největší předností jeho jednoduchost. Konstrukce usnadňovala stavbu i nepoučeným lidem, a proto byl pro mnohé vyhledávanou volbou.
Základem jeho dispozice byla funkčnost. Přízemí, zdvojené jako užitkový prostor, zahrnovalo dostatek úložných prostor pro nejnutnější věci, garáž, terasu a další užitkové místnosti. Praktičnost se rozšířila i do obytného patra, kde kombinace otevřených a členitých prostor umožňovala flexibilitu a přizpůsobivost.
Dostupný luxus
Návrh navíc zohledňoval ekonomická omezení doby. Efektivní využití materiálů a nízké náklady překlenuly propast mezi luxusem a cenovou dostupností. Nejpoutavějším prvkem však zůstává rozlehlý balkon připomínající televizní obrazovku, který zajišťuje plynulé propojení vnitřního a venkovního prostředí.
Odkaz socialistické éry
Ačkoli s odstupem času některé aspekty šumperáku zastaraly, jeho odkaz je nepopiratelný. Dnes tyto domy stojí jako památníky minulé éry a představují jak aspirace, tak realitu socialistické epochy. S tím, jak se objevují novější architektonické trendy, je nutné si připomínat jeho podíl na utváření jedinečné architektonické tapiserie České republiky.
Při cestách českou krajinou slouží šumperák jako jemná připomínka toho, že při navrhování nejde jen o estetiku, ale také o zachycení ducha doby. A to se šumperáku svým jedinečným způsobem podařilo – nabídl nejen přístřeší, ale také kus historie a pohodlí, které v mnohých stále rezonuje.
